„Křížová cesta, o jejíž obnovu usilujeme, je ojedinělá nejen tím, že pochází ze 17. století, ale i velkým počtem jednotlivých zastavení, kterých bylo 29. Podobně rozsáhlá křížová cesta je v České republice již pouze v jihočeském Římově,“ uvedl předseda správní rady nadačního fondu, chebský místostarosta Michal Pospíšil.

Nadační fond si již před lety nechal zpracovat studii, která stávající stav křížové cesty a možnosti její obnovy zmapovala. Nyní se v projektové přípravě pokračuje. „Je jasné, že se křížovou cestu v její původní podobě obnovit nepodaří. Některá zastavení a část trasy se nacházela v místech, která jsou dnes pod hladinou Jesenice, některé úseky původní cesty dnes vedou po soukromých pozemcích a ráz krajiny se celkově změnil. Musíme tedy zvolit trasu částečně jinou. Jako nejvhodnější se asi jeví vytvoření okruhu s výchozím i koncovým bodem u poutního místa Maria Loreto,“ vysvětlil Michal Pospíšil.

Připravovaná obnova křížové cesty by měla zahrnovat jak úpravy cest, po kterých její trasa povede, tak obnovu některých zastavení. „Nechceme, aby to byla jenom krásná vycházková trasa. Měla by mít stejně jako původní křížová cesta i duchovní rozměr. Ke spolupráci jsme proto přizvali i chebskou římskokatolickou farnost. Společně chceme vymyslet třeba podobu jednotlivých zastavení. Ta zaniklá asi není třeba ve všech případech obnovovat do podoby původní, ale možná by stačily jen nějaké drobnější sakrální objekty jako boží muka a podobně. Náklady na obnovu budou i tak velmi vysoké,“ poznamenal Michal Pospíšil.

Už původní studie odhadovala před více než deseti lety náklady na zhruba 40 milionů korun. Dnes to bude s ohledem na vývoj cen ještě podstatně více. „Je zřejmé, že bez získání dotačních prostředků to nepůjde. Vedle tuzemských dotačních titulů chceme zkusit i ty přeshraniční. Využít bychom mohli toho, že v sousedním německém Waldsassenu mají rovněž unikátní růžencovou cestu, která vede od jejich baziliky k poutnímu místu Kappl,“ dodal Michal Pospíšil.

Městský Nadační fond Historický Cheb vznikl na podporu ochrany a obnovy kulturních a historických památek v Chebu a na Chebsku. Vznik fondu byl iniciován finančním darem, který město Cheb obdrželo od Antona Harta, chebského rodáka, zachránce poutního místa Maria Loreto a čestného občana města Chebu. Mezi nejznámější projekty, které se fondu doposud podařilo zrealizovat, patří obnova věží kostela sv. Mikuláše, znovuvybudování vyhlídkového altánku na Zlatém vrchu nebo hřbitova zaniklé obce Krásná Lípa nedaleko Chebu.