Dvojité sluneční hodiny na nároží pocházejí v dnešní podobě z druhé poloviny 19. století. Akademický malíř a restaurátor Radomír Surma vytvořil návrh pro obnovu tohoto symbolu věčného běhu času podle všech dostupných dochovaných archivních zobrazení původních hodin. „Sluneční hodiny na olomouckou radnici tradičně patří, bývaly zde po staletí. Věřím, že i Olomoučané budou s tímto výtvarným oživením vzhledu radnice spokojeni,“ komentuje novinku primátor Mirek Žbánek. Stalo se tak v rámci probíhající celkové rekonstrukce střechy, vnějšího pláště radnice a opravy radniční věže. „O obnově těchto výtvarných prvků jsme rozhodli už na začátku projektu rekonstrukce pláště radnice. Když už se podařilo obnovu tradičního sídla samosprávy zajistit, chtěli jsme, aby byla co nejkomplexnější,“ dodává investiční náměstek Martin Major.

Hodiny jsou unikátní v řadě ohledů

Jedinečnost dnes odhalených nových slunečních hodin spočívá v řadě ohledů. Už jejich rozměr je řadí k těm větším v tuzemsku. Hodiny totiž zabírají plochu více než 17 metrů čtverečních, přesné rozměry jsou 405 centimetrů na 421 centimetrů. Ještě významnější je fakt, že se jedná o nárožní a tedy vlastně dvojité hodiny. Ukazují totiž čas na dvou číselnících najednou pomocí dvou ukazatelů, zvaných polos, nastavených v přesně daném úhlu a zakončených kuličkou, zvanou nodus. Jeden zde použitý polos měří 150, druhý dokonce 160 centimetrů.

Zajímavá je výtvarná stránka díla. Původní hodiny jsou zachyceny na řadě dobových fotografií či kreseb. „Jejich podoba ale nebyla na žádném z dokumentů zachycená natolik přesně a detailně, aby je bylo možné jednoduše a doslovně zrekonstruovat. Dnešní výsledek je tedy novým autorským dílem, ovšem inspirovaným v maximální míře původním dílem,“ vysvětluje Radomír Surma.

Dominantním prvkem hodin je heraldický orel, který je sám o sobě velmi nezvyklý. Z poloviny jej totiž tvoří černý rakouský orel, z druhé poloviny červenostříbrně šachovaná orlice z olomouckého městského erbu. Toto svérázné řešení vymysleli už naši předkové v 19. století, kteří tím chtěli dát najevo úzkou vazbu města Olomouce k habsburské dynastii a k monarchii. To tvůrci ještě zdůraznili iniciálami FJ a MT na štítku orla, přičemž iniciály připomínají panovníky Františka Josefa a Marii Terezii, kteří měli k Olomouci blízký vztah.

Dalšími výraznými prvky výtvarného řešení jsou alegorické postavy boha času Chrona a bohyně moudrosti Sapienzy. Pozadí výjevu pak dotváří idealizované panorama Olomouce v podobě barokní bastionové pevnosti. Symbolika výtvarného zpracování připomíná různé charakteristiky Olomouce jako města vzdělanců, církevní a duchovní metropole, vojenské pevnosti, renesanční perly Moravy a města, založeného dle prastaré legendy samotným Juliem Caesarem. Výtvarník použil klasickou techniku secco fresco. Kromě kvalitních barevných lazur přidal do malby také zlacení a stříbření, což fresce a zejména jejímu heraldickému motivu dodává i patřičnou reprezentativnost.

Jiná zajímavost vyplývá z toho, že hodiny jsou umístěny na nároží a jsou tedy vlastně dvoje. Hodiny na jihovýchodní fasádě ukazují čas od samého rána zhruba do 14 hodin, později je už zakrývají stíny protějších budov. Druhá část hodin na jihozápadní straně ukazuje čas od 11 hodin dále po celé odpoledne. Přibližně v době od 11 do 14 hodin mohou tedy lidé z náměstí vidět čas na obou polovinách hodin současně.

Další hodiny ukazují i roční období

Na jižní a západní fasádě radnice přibyly navíc k velkoryse pojatému nárožnímu výtvarnému dílu ještě dvoje menší a výtvarně střídmější sluneční hodiny. Také ty jsou obdobou původních hodin, které na těchto místech bývaly v historii.

Jejich zvláštnost spočívá mimo jiné v tom, že ukazují nejen čas, ale například to, kdy je letní či zimní slunovrat, jarní a podzimní rovnodennost či jaké je zrovna roční období. Dnešní podoba hodin odkazuje na ztvárnění z poloviny 19. století, na stejných stranách radniční fasády ale bývaly už dříve barokní sluneční hodiny. Rovněž tyto dvoje hodiny vytvořil malíř Radomír Surma. Menší hodiny jsou přesnější, ukazují celé hodiny, půlhodiny a čtvrthodiny, zatímco větší nárožní astronomicko-výtvarné dílo má na číselnících zaznačeny jen hodiny celé a půlhodiny.

Mimochodem, nastavení přesnosti slunečních hodin je samo o sobě složitou disciplínou, vyžadující rozsáhlé znalosti z astronomie a dalších oborů. Kombinací nastavení na zimní čas i dalších faktorů ukazují sluneční hodiny opravdu přesný čas jen v období slunovratů, zatímco směrem k jarní a podzimní rovnodennosti se „předbíhají“ či „zpožďují“ až o desítky minut. Kupříkladu v těchto dnech ukazují hodiny poledne v čase 12:47. V den letního slunovratu 21. června budou ukazovat poledne přesně ve 13 hodin, v době zimního slunovratu v prosinci pak přesně ve 12 hodin.

Vadily demokratům i nacistům

Sluneční hodiny mají na olomoucké radnici staletou tradici. Velmi pravděpodobně zde byly už nedlouho po gotické fázi výstavby radnice v 15. století. Výrazné výtvarné zpodobnění, k němuž dnešní dílo odkazuje, dostaly hodiny na jihozápadním nároží prokazatelně ve druhé polovině 19. století. Původní nárožní sluneční hodiny z 19. století měly krušný osud. Ukázalo se, že vadí různým reprezentacím města. Nejprve je krátce po vzniku československé republiky nechala nová česká reprezentace města zabílit, protože vadil jejich silně prohabsburský ráz. Nakonec pak již dost poškozené hodiny nechali za dob okupace při opravě fasády radnice zcela odstranit nacisté, pro něž byli Habsburkové rovněž nepřátelským elementem. Hodiny se tak nyní na budovu radnice vrací po zhruba osmdesátileté pauze.