Handicapovaní, ale nejen oni, mohou v mapě zjistit, zda daný objekt je pro ně samostatně přístupný, potřebují doprovod či se jedná o objekt zcela nepřístupný.  Přístupnost je hodnocena z mnoha aspektů a rozděluje objekty na přístupné (zelená barva), částečně přístupné (oranžová barva) a obtížně přístupné nebo nepřístupné (červená barva).

„Bezbariérovost je nezbytnou podmínkou rovných příležitostí a svobody pohybu nejen pro handicapované, ale také pro seniory či rodiče s kočárky. Je tak pro město nesmírně důležitá a přístupnost veřejných budov, veřejných prostranství, městské hromadné dopravy, ale také např. bydlení, patří mezi klíčové úkoly, které město má. Věříme, že se nám postupně daří to, co by mělo být standardem, rozšiřovat, ale není to zatím samozřejmost na všech místech, často z technických či ekonomických důvodů, a proto je služba v podobě mapy přístupnosti významnou pomocí všem potřebným,“ konstatovala Zuzana Bajgarová, náměstkyně primátora.

Mapu přístupnosti lze nalézt na mapovém portále města ZDE, kde proklikem na příslušnou dlaždici zobrazíme požadovanou mapu. Je rovněž propojena se stránkami https://www.ostrava-bezbarier.cz/, což usnadňuje vkládání nově zmapovaných objektů včetně příslušných fotografií. Každý zmapovaný bod nese řadu atributů, které mohou ve svém důsledku znamenat rozhodnutí, zda se „vozíčkář“ do místa vypraví. Zájemce v mapě nalezne krom základních informací, definujících adresu, detaily ke vstupu do budovy, interiéru, existenci výtahu, dostupnosti parkování či toalet. Laicky lze mapu přístupnosti přiblížit systému semaforu. Zelená znamená pro vozíčkáře objekt přístupný, oranžová potřebnost doprovodu vozíčkáře a červená barva značí vozíčkářům nedostupný objekt.

Zásadní pro efektivnost celého procesu je spolupráce handicapovaných osob při mapování jednotlivých míst. Osoby, pohybující se na ortopedickém vozíku, jsou schopny nejlépe objekty posoudit, všimnout si skutečností, které zdravý člověk vůbec nevnímá. Významný pro projekt je proto podíl specialisty pro architektonické bariéry odboru územního plánování a stavebního řádu magistrátu, který využívá k pohybu vozíku, jeho zpětná vazba je praktická a výjimečná. Jakmile je objekt zmapován, informace jsou ihned publikovány prostřednictvím oddělení geografického informačního systému magistrátu.

Nicméně na mapování spolupracují také zástupci Ostravské organizace vozíčkářů. Její předseda, Tomáš Dvořák k mapě přístupnosti dodává: „Projekt vychází z potřeb vozíčkářů a je pro ně přínosný. Sám jsem vozíčkář, úzce spolupracujeme právě s vozíčkářem, zaměstnancem magistrátu, který veškeré naše informace a postřehy řeší. Jsme velice rádi, že Ostrava se k předmětnému postavila vstřícně, my fyzicky mapujeme objekty, zastávky a podobně, poskytujeme kýžené informace. Magistrát pak řeší zveřejnění a aktualizaci informací. Mapu vozíčkáři využívají četně, jako příklad mohu uvést handicapovanými v prvé řadě vyhledávané nástupní ostrůvky. Dopravní podnik pořizuje bezbariérové dopravní prostředky, nicméně s tímto souvisí i bezbariérovost nástupních míst MHD, nádraží apod. Mohl bych však dlouze pokračovat výčtem různých úřadů, restaurací, knihoven, divadel, hřbitovů či dostupností toalet nebo vhodného parkování.“

Objekty jsou hodnoceny dle celostátní Metodiky kategorizace přístupnosti objektů často přímo osobami, jež využívají k pohybu vozíku. Magistrát města se dlouhodobě zabývá monitorováním veřejných staveb z pohledu jejich užívání osob s omezenou schopností pohybu. Tyto stavby nejenom detailně monitoruje, ale také navrhuje jejich úpravy tak, aby se staly bezbariérovými. Současně se snaží o lepší informovanost těžce zdravotně postižených občanů, zejména osob odkázaných na ortopedický vozík. V roce 2016 bylo iniciováno odborem územního plánování a stavebního řádu zmapování budov určených pro užívání veřejnosti z hlediska jejich bezbariérové přístupnosti. Mapa vznikla ve spolupráci Odboru územního plánování a stavebního řádu Magistrátu města Ostravy, Oddělení geografického informačního systému Magistrátu města Ostravy a Ostravské organizace vozíčkářů.

Výstupy jsou použity na tvorbu aktualizací Generelů bezbariérových tras a dopravy města Ostravy, využívány jsou i pro návrhy a doporučení bezbariérových úprav.