Separace trávy, listí, ovoce či zeleniny, která má pomoci při snižování objemu a tedy i nákladů na likvidaci komunálního odpadu, se v minulých letech osvědčila a „zelených“ kontejnerů ve městě přibývá. Například v roce 2010 z Pardubic putovalo do kompostárny zhruba 1600 tun biologicky rozložitelného odpadu. To odpovídá zhruba desetině roční produkce odpadu komunálního. Zhruba sedmina zelené hmoty přitom pocházela právě z  kompostérů, tedy ze zahrádek u rodinných domů.

Se sběrem bioodpadu v lokalitách s rodinnými domky začaly Pardubice v roce 2007 jen v malé části města. Od té doby se počet kontejnerů na zelený odpad téměř zdvojnásobil z původních 250 na současných 478, rozšířilo se také sběrové území. „Zájem lidí o možnost separovat zelený odpad je značný. Proto chceme sběr v příštím roce rozšířit do lokalit s rodinnými domky na Starém městě, Zeleném  a Bílém předměstí, Cihelně, ve Studánce, v Černé za Bory a v Rosicích,“ řekl vedoucí odboru životního prostředí magistrátu Miroslav Míča. V této etapě by se ke sběru bioodpadu mohlo přidat více než 300 domácností, v roce 2013, kdy budou do svozu zařazeny lokality Popkovice, Staré Čivice, Svítkov, Doubravice, Ohrazenice a Trnová, desítky dalších domácností. Pokryto pak bude téměř celé území města.

„Zelené“ kontejnery město zájemcům zapůjčuje zdarma. Služby města Pardubice je vyprazdňují od dubna do listopadu jednou týdně, v dubnu dvakrát za měsíc a v zimních měsících jednou za měsíc. Domácnost za svoz a likvidaci posekané trávy a dalšího zeleného odpadu zaplatí 300 korun ročně.  Tato částka však nepokryje ani polovinu nákladů. Například pokud se potvrdí předpoklad, že letos v Pardubicích přibude více než 300 kontejnerů,  město vybere na poplatcích zhruba 240 tisíc korun. Na nákup kontejnerů však bude potřebovat 265 tisíc korun, provozní náklady na svoz přesáhnou 560 tisíc korun.

„Projekt samostatného sběru a kompostování zelené hmoty není samoúčelný. Kromě toho, že může výrazně pomoci při snižování objemu komunálního odpadu, který podle odhadů ekologů obsahuje až 40 procent odpadu biologického je neopominutelné, že kompostováním do půdy vracíme důležité látky, včetně humusu. Ten zvyšuje schopnost půdy zadržovat vodu, tedy mírní riziko povodní,“ dodal Míča.