V Praze 5 jde například o bývalé dělnické kolonie v Buďánce poblíž ulice Plzeňská, ale také domy v Xaveriově ulici a další. Nové pohledy nejen na tuto problematiku přinesla mezinárodní konference na téma Ochrana evropského kulturního dědictví, kterou Praha 5 v březnu uspořádala.

Jedním z plánovaných projektů spolupráce se zahraničními účastníky konference se podle hlavní organizátorky a zastupitelky Mgr. Martiny Atlasové stane zařazení vybraných dělnických kolonií do programů památkové péče na národní úrovni. Tento způsob financování obnovy kulturního dědictví totiž zahraniční hosté neznali. Právě proto je velmi zaujal český Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón, který spadá pod Ministerstvo kultury.

„Problematiku citlivé rekonstrukce kolonií bývalých dělnických domků řeší například architekti městské části Újbuda v Budapešti. Své poznatky prezentoval v rámci konference hlavní architekt Viktor Takács,“ přiblížila Mgr. Martina Atlasová. Podle ní se právě hosté z Maďarska fungováním národního programu Regenerace inspirovali a budou v rámci spolupráce připravovat jeho zavedení i v Budapešti.

Program regenerace, jak je zkráceně nazýván, vznikl v roce 1992 jako nástroj záchrany a rozvoje kulturních hodnot a obnovy životního prostředí, neboť po revoluci mnoho památek v centru měst s městských částí bylo ve velmi špatném stavu, s chybějící infrastrukturou a často nevyhovující skladbou obyvatel. K jeho přednostem patří především dlouhodobá existence programu, která umožňuje uživatelům plánovat procesy v delším časovém horizontu. Zároveň městům program umožňuje financovat část výdajů na obnovu památek z národních zdrojů, což pomohlo k rekonstrukcím například objektů, na které by města neměla své vlastní peněžní prostředky.

Hlavní výhodou je podle maďarských odborníků provedení nezbytných úprav při zachování individuálního charakteru oblasti a přizpůsobení památkových zón současným požadavkům na běžný standard bydlení.