I pacienti procházející kurativní léčbou mohou mít významný prospěch z paliativního přístupu. Není náhoda, že řada odborných společností doporučuje, aby byla paliativní péče integrována do standardního léčebného procesu u chronických pacientů v pokročilé fázi nemoci. Paliativní péče začíná v momentě diagnózy a končí podporou příbuzných či blízkých osob během zármutku.

I když některá onemocnění neumíme vyléčit, neznamená to, že pro pacienty již nemůžeme nic udělat, řekli si v nemocnicích AGEL v Jeseníku, Prostějově, Novém Jičíně či Valašském Meziříčí. Zapojili se do řady projektů, jejichž cílem byl rozvoj poskytování paliativní péče v nemocnicích, a které byly podporovány Ministerstvem zdravotnictví ČR, případně Nadačním fondem Abakus či Olomouckým krajem.

„Ať jste chirurg, onkolog, oční lékař či nefrolog, budete se ve své praxi setkávat s pacienty s chronickým onemocněním, které se již nepodaří vyléčit. I když nebude vaše role v péči o takové pacienty klíčová, znalost principů paliativního přístupu vám usnadní nejen komunikaci s pacienty a jejich rodinami, ale i samotné plánování péče,“ doporučuje všem kolegům Mgr. Kamila Kocianová, která v Nemocnici AGEL Jeseník působí jako zdravotně sociální pracovnice a zároveň je klíčovou osobou paliativního týmu jesenické nemocnice. Průzkumy ukazují, že ze všech pacientů v nemocnicích je v každém okamžiku cca 30 % takových, kteří před sebou mají méně než rok života. „Rozhovory s pacienty na konci života se vám nevyhnou, připravte se na ně,“ dodává Mgr. Kamila Kocianová a vzpomíná, jak u nich v nemocnici s paliativní péčí začínali a kde se při jejím poskytování nacházejí dnes.

„Začátky byly trošku krkolomné. Komunikaci se budoucí lékaři na medicíně neučí, setry se pro změnu bojí komunikovat ohledně těžkých témat jak s pacientem, tak s jeho rodinou z důvodu, že by mohly překročit své kompetence. Díky vzdělávacím kurzům se to však z velké části změnilo a všichni zúčastnění přišli na to, že jim naopak otevřená komunikace pomáhá překonávat bariéry a zkracuje délku hospitalizace. Velkým milníkem bylo pro všechny zúčastněné přijetí skutečnosti, že v prvé řadě je právě pacient klíčovým aktérem, který rozhoduje o dalším postupu a jen díky komunikačním dovednostem v oblasti závažných témat mu můžeme aktivně naslouchat a společně najít vhodné řešení. Krátký rozhovor s pacientem zabere daleko méně času než řešení případných stížností díky nedorozumění. Pro mnohé bylo těžší pochopit, že paliativním přístupem nechceme zkrátit nemocnému život, ale ten krátký čas, který člověku zbývá, naplnit co možná nejvyšší kvalitou. Ještě před třemi lety jsme byly jen tři nadšenkyně, které se rozhodly v naší nemocnici něco změnit. Dnes tvoříme tým, který se postupně rozrůstá a neustále se rozvíjí. Máme lékaře v předatestační přípravě v oboru paliativní medicína a velké vize. Osobně tomu říkám efekt sněhové koule. Díky pravidelnému vzdělávání a dobré zkušenosti zájem mezi personálem o toto téma stále rost,“ popisuje Mgr. Kamila Kocianová.

Specializovanou paliativní péči v rámci lůžkového oddělení poskytují v Nemocnici AGEL Prostějov na oddělení následné a paliativní péče. Jde o paliativní péči poskytovanou hospitalizovaným pacientům v terminálním stádiu života. V roce 2017 v Prostějově zahájili proces integrace paliativní péče do standardního léčebného procesu u chronických pacientů v pokročilé fázi nemoci zejména prostřednictvím specializovaného vzdělávání lékařských i nelékařských zdravotnických pracovníků, ukotvení pravidel poskytování paliativní péče v nemocniční praxi a prostřednictvím spolupráce s ostatními subjekty podílejícími se na poskytování paliativní péče (praktičtí lékaři, mobilní hospice, sociální služby). V roce 2019 doplnili v prostějovské nemocnici portfolio poskytovaných zdravotních služeb v oblasti paliativy i o poskytování sociální služby, konkrétně o poskytování odborného sociálního poradenství v oblasti paliativní péče.

„Kontakt s paliativním specialistou neznamená, že smrt je za dveřmi“, podotýká Eva Vystavělová, sociální pracovnice, která poskytuje v Nemocnici AGEL Prostějov odborné sociální poradenství. „Za stěžejní na cestě AGEL Středomoravské nemocniční k poskytování rozvinuté paliativní péče považuji zejména to, že se více otevřela doprovázení pozůstalých. Sociální pracovník podporuje pozůstalé v jejich tíživé situaci, předává jim informace potřebné k vypravení pohřbu a souvisejících záležitostí a má k dispozici pro pozůstalé tolik času, kolik je třeba. V ČR je téma smrti často tabuizováno a zřídkakdy se o ní v rodinách či mezi blízkými mluví. V paliativní péči je smrt vnímána jako součást života a klient může využít zbývající čas k vyřešení záležitostí, které dosud nestihl,“ dodává Eva Vystavělová.

Chronické nemoci dnes představují nejvýznamnější zdravotní hrozbu v Evropě, neboť se s nimi potýká více než 80 % lidí starších 65 let a jsou zodpovědné za 86 % všech úmrtí. Odpovědí na otázku, jak do budoucna čelit chronickým nemocem, je tedy logicky poskytování paliativní péče, a to i ambulantní formou, jak je tomu např. u Nemocnice AGEL Valašské Meziříčí nebo Nemocnice AGEL Nový Jičín. „Fungování paliativní ambulance je opřeno o nasmlouvání výkonů se zdravotní pojišťovnou pod odborností paliativní medicína, ale řada paliativních specialistů zajišťuje ambulantní péči přes své základní obory, tedy například onkologickou nebo interní ambulanci“, potvrzuje MUDr. Petr Beneš, Ph.D, který působí jako atestovaný lékař v oboru paliativní medicína v paliativní ambulanci Nemocnice AGEL Nový Jičín a současně v Nemocnici AGEL Přerov jako primář ambulance klinické onkologie.

O paliativní péči

Paliativní péče je významnou součástí moderního zdravotního systému a vzhledem k současným epidemiologickým a demografickým vývojovým trendům ve společnosti její význam stále roste. Nelze přehlédnout fakt, že v nemocnicích umírá největší procento lidí, ač by si řada z nich přála zemřít v domácím prostředí obklopena svými nejbližšími. Paliativní péče v nemocnici se zaměřuje na zvyšování kvality života pacientů se závažným, život ohrožujícím onemocněním. Paliativní tým v nemocnici tvoří lékaři, sestry, sociální pracovník a další odborníci, kteří pomáhají pacientům zvládnout závažné symptomy, úzkosti, existenciální utrpení a další problémy, které jejich onemocnění přináší. Paliativní péče tedy není o smrti, ale o životě před ní.

V nemocnici je zpravidla obecná paliativní péče zajišťována jednotlivými oborovými specialisty na onkologii, geriatrii, neurologii, nefrologii a na dalších pracovištích. Uvedeným oborovým specialistům pak má být k dispozici nemocniční paliativní tým, který má specifické vzdělání v paliativní péči a zvládá řešit i komplikovanější situace při řešení komplexních problémů pacienta. Specializovaná paliativní péče tedy vyžaduje týmový přístup spojující různé profese v rámci multidisciplinární spolupráce. Odborným garantem specializované paliativní péče je lékař se zvláštní odbornou či specializovanou způsobilostí v oboru paliativní medicína. Tento typ specializované péče je určen pacientům, kteří komplexností svých potřeb v oblasti somatické, psychické, sociální či spirituální přesahují možnosti obecné paliativní péče. Paliativní specialisté pomáhají pacientům prožívat zbývající dny jejich životů tak dobře, jak je to jen možné, a to už od chvíle, kdy se jejich nemoc objevila. Odborníci na paliativní péči provázejí pacienty a jejich rodiny až do konce a pomáhají jim zvládat bolest, dušnost, nespavost, úzkosti či další problémy, se kterými zápasí.

Řada studií dokladuje, že pacienti, kterým bylo umožněno využít paliativní péči, mají šanci na delší život než pacienti, kteří k paliativní péči přístup nemají, a to za zachování vyšší kvality života, lepší kontroly symptomů a větší spokojeností pacientů i jejich rodin. Například studie Harvard Medical School prokázala, že u pacientů s pokročilou rakovinou plic se díky paliativní péči prodloužila délka dožití o 24%, tedy z 8,9 na 11,6 měsíců, což znamená 2,7 měsíců života navíc.