1. ANO dobré značce

Naše země byla po mnoho desetiletí dobrou značkou pro celý svět. Byla na špičce světového strojírenství, obuvnického, sklářského, textilního, potravinářského průmyslu. Jména podnikatelů Baťa, Škoda, Kolben či Klement požívala všeobecné úcty. Za jejich úspěchem stály tisíce lidí, kteří měli příležitost uplatnit své schopnosti. Lidí, kteří věděli, že s každou svobodou a právem jde ruku v ruce také odpovědnost, že demokracie je práce v týmu a vyžaduje velkou míru solidarity.

Naše země nebývala zadlužená, naopak, jiní dlužili nám. Nebyla systematicky rozkrádána bezejmennými kmotrovskými uskupeními a těmi, jejichž jména nikdo ani nezná a kteří se kryjí tvářemi neschopných politiků.

V dobách, kdy naše vlast byla dobrou značkou, ji vedli lidé, kteří něco dokázali. Dnes nás v politice zastupují vesměs bezejmenné figury, osoby nastrčené stranickými sekretariáty, politici, kteří o každodenním praktickém životě většiny národa nevědí vůbec nic.

Za první republiky stát svoji značku systematicky budoval, stanovil jasná, všem srozumitelná, jednoduchá a stabilní pravidla, dohlížel na jejich dodržování, otevíral dveře obchodu, hájil a podporoval ty, kteří chtěli a uměli přiložit ruku k dílu.

Chceme, aby Česká republika byla dobrou značkou, aby si nás svět zase vážil, abychom sami cítili lidskou důstojnost a věřili ve spravedlnost, rovné podmínky a příležitosti pro každého. Chceme, aby se náš svět nedělil na bohaté a chudé, na ty, kteří mohou cokoliv, a ty druhé, kteří mohou být jedině odíráni, klamáni, vysmíváni a ožebračováni. Každý by měl mít stejné právo na úspěch, každý má mít šanci.