Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové,

vzhledem k projednávanému tisku týkajícímu se nízkoenergetického zákona a také vzhledem k tomu, že jsme bohužel neměli možnost tento zákon projednat ve výboru pro životní prostředí, tak bych vás nyní rád seznámil stručně s novou studií, která tvrdí, že ve specifických podmínkách může Česká republika a Nizozemsko dosáhnout klimatické neutrality okolo roku 2050 pouze s využitím jaderné energie, která zůstane nadále nákladově efektivnější než obnovitelné zdroje energie. Tuto nezávislou studii si nechalo vypracovat seskupení Obnova Evropy a Evropští konzervativci a reformisté, kterou napříč politickým spektrem spoluinicioval europoslanec Ondřej Knotek a Rob Roos.

Studie posuzuje účinnost klimatické neutrality Evropské unie a analyzuje a porovnává dvě klimaticky neutrální technologie generující energii, které pokud účinně nahradí infrastrukturu fosilních paliv, mohou vést k dekarbonizaci elektrické soustavy, tedy konkrétně jadernou energii v kombinaci s větrnou a solární energií. Na této studii se vedle dalších vědců podílel i nositel Nobelovy ceny za ekonomii William Nordhaus. Studie s názvem Cesta ke klimatické neutralitě Evropské unie do roku 2050, prostorové požadavky na větrnou, solární a jadernou energii a jejich příslušné náklady, se zabývá třemi problémy, které jsou klíčové pro ambici Evropské unie, být do roku 2050 klimaticky neutrální.

Jsou to za prvé - účinek klimatické neutrality Evropské unie na průměrnou globální atmosférickou teplotu v roce 2050 až 2100, za druhé - prostorové pozemní a námořní požadavky na větrnou a sluneční energii ve srovnání s jadernou energií v České republice a Nizozemsku, a za třetí - náklady na větrnou a sluneční energii a jadernou energii pro tyto dvě země. Ze studie vyplývá, že pokud by se obě země měly spoléhat výhradně nebo převážně na větrnou a sluneční energii, tak v realistických scénářích nemají dostatek půdy k uspokojení veškeré poptávky jak Nizozemska po energiích, tedy kdy jde o zemi podél Severního moře bohatého na větry, a také České republiky, tedy vnitrozemské země bez přístupu k moři a s geograficky náročnější krajinou.

Například, aby Česká republika mohla vygenerovat 1800 petajoulů větrem a sluneční energií, potřebovala by na to prostor 14 630 km 2 , respektive 43 758 km 2 . To by znamenalo nárokovat si 19 %, respektive 55 % dostupné půdy na území České republiky. Dosažení stejné úrovně výroby elektřiny s využitím jaderné energie by vyžadovalo více než 269 km 2 .

Tato rozsáhlá, více než 400 stránková studie dospěla k závěru, že jaderná energie je nákladově efektivnější než obnovitelné zdroje pro geografické podmínky zkoumaných států, tedy České republiky. Jak se v ní konstatuje, i když se vezme v úvahu zásadní zlepšení účinnosti solárních a větrných farem, zůstane jaderná energie v roce 2050 levnější variantou.

Chtěl bych na závěr říct, že rozhodně nejsem odpůrce obnovitelných zdrojů energie a beru je jako nezbytnou a důležitou součást energetického mixu, který má zajistit nízkouhlíkovou energetiku v blízké době. Ovšem tohoto cíle nedokáže obnovitelná energie včetně akumulačních zařízení různých typů v našich geografických podmínkách dosáhnout bez jaderné energetiky.

Děkuji za pozornost.