Parné dny se střídají se studenými a deštivými, v podnikání se však bez výkyvů posouváme mílovými kroky k bodu mrazu. Tržby malých obchodníků stále klesají, firmy bojují stále více s nedostatkem zakázek. Jako příklad uvádím zkušenost ze svého oboru, kde cena komodit (železo, barevné kovy) již několik měsíců stále klesá. Odpadní papír je na mnohaletém minimu, některé druhy, stejně jako tříděný plast, jsou neprodejné. Naopak se za jejich odevzdání ještě platí. To vše při poklesu dodávek od občanů a v důsledku nedostatku zakázek zpracovatelů.

Stejná situace je v mnoha dalších oborech podnikání. Dopadají či dopadnou na nás další opatření vlády, zvyšují se ceny pohonných hmot. Například nafta u čerpacích stanic podražila o více než 6,50 Kč/l. Takže se dá očekávat razantní zdražení dopravců, což se promítne samozřejmě do koncové ceny zboží.

Obchodní řetězce a velcí výrobci nastavují vysoké ceny s tím, že občan toto zboží stejně koupí. Proto stále více lidí nakupuje kvalitnější a levnější zboží v zahraničí. Například koupit si nový vůz Škoda Octavia levněji o sto tisíc v zahraničí? Není problém. Koupit nábytek či stavební materiál ve stejném obchodním řetězci v zahraničí s úsporou 30-50 procent? Není problém. O potravinách nemluvě.

Kde je chyba? Co na tento stav, kdy na jedné straně pohádkově bohatnou ti velcí a malí nejsou schopni konkurovat, a na straně druhé chybí v rozpočtu daně za zboží, koupené v zahraničí, říká vláda? Co dělá pro to, aby se tento stav změnil? Konsolidačním balíčkem se to určitě nezlepší. Jen přilije olej do ohně.