Tento dojem šíří média s podporou agentur pro výzkum veřejného mínění, ale ozývají se i názory, že tato pozice je vlastně velmi výhodná. Mobilizuje voliče, aby svého kandidáta přišli podpořit, a jak to tak mezi lidmi slyším, nejspíš to opravdu funguje. Kdo je už dnes rozhodnutý Andreje Babiše volit, těžko své rozhodnutí změní, a stejně tak voliči, kteří budou volit raději kohokoliv, jen ne Babiše.

Zápas se tedy vede o dosud nerozhodnuté voliče a tam může být rozhodujícím faktorem toto: Andrej Babiš, stejně jako všichni dosavadní polistopadoví prezidenti, prošel praktickou politikou. Před vstupem do nejvyšší ústavní funkce založil stranu, dovedl ji k vítězstvím ve volbách, sám byl a je poslancem, získal pevnou pozici v regionech, vedl ministerstvo financí i celou vládu po celé její funkční období. Tuto zkušenost za sebou žádný další prezidentský kandidát nemá.

Lidé, kteří se náhle probudili a shledali v sobě prezidentské schopnosti, mají v tomto ohledu značný hendikep. Jistě jim nechybí nadšení, moralizují a mají krásná etická předsevzetí. V praktickém výkonu nejvyšší ústavní funkce však budou odkázáni na rady odborníků, kteří s nimi pochopitelně budou manipulovat. Andrej Babiš se svými politickými zkušenostmi může nabídnout kvalifikovaný přístup ke všem ústavním pravomocím, osobní kontakty ve vrcholné mezinárodní politice a jasnou vizi o budoucnosti této země. Pro rozumně uvažující voliče bude pak jediným možným kandidátem.