Těžce zkoušenou Ukrajinu je třeba podporovat morálně, finančně i materiálně, není však možné situaci využívat jako argument pro omluvu vlastní neschopnosti. A přesně o to se premiér prostřednictvím kouřové clony, zvané ruská agrese, pokouší.

Před volbami i po nich nám špičky aktuální vládní koalice slibovaly ryzí středopravicovou politiku, kterou bude ztělesňovat štíhlá a efektivní státní správa. Nezvyšování daní, ořezání zbytných výdajů, prosekání právní džungle, vstřícný přístupu k malým i středním podnikatelům, celkové zjednodušení zbyrokratizovaného života obyvatel, orientace naší země západním směrem.

A poslední zmíněný slib je jediný, který koalice reálně plní. Nervozita v zemi není způsobena ruskou agresí, ale zabedněností politické reprezentace, která ignoruje přirozená očekávání vlastního voliče. Vládní zahraniční politice prakticky není co vytknout, ale jen to nestačí.