V krátkosti bych zareagoval na pana poslance Nachera. Já kdybych tu zprávu dostal, byl bych nějaký orgán, jako třeba Praha to dostala jako to místo, tak já bych ji zveřejnil. Já jsem četl definici veřejného zájmu. Mám v ruce vyjádření ombudsmanky k předchozí zprávě. Moje rozhodnutí jako Ivana Bartoše by bylo to zveřejnit. Tu vůli mám. Ostatně zde zaznívá třeba i od SPD, že bychom to přece měli chtít, aby to vláda zveřejnila. Takže tady mezi tím, co člověk chce a co člověk z pozice výkonu své funkce může udělat a jaká případná rizika to nese, což my jsme právní analýzou zjišťovali, jaké právní kroky máme udělat, aby Praha byla na rozdíl tedy v pozici pana premiére od Evropské unie a Evropské komise důvěryhodným partnerem v komunikaci, vyšlo nám z toho, že je potřeba se dotázat Evropské komise na to, jestli je zde ten veřejný zájem, který můžeme použít. To je ta první věc.

A ta druhá věc k panu předsedovi Filipovi. Já s tím úplně jako souhlasím. Pojďme se bavit o zákonných změnách, změnách zákonů. Máme na to ještě dva roky v tomto složení Poslanecké sněmovny. Ale jsme v situaci, kdy tedy podle závěrů finálního auditu Evropské komise zde máme nějaký stav, který neodpovídá českému právu, evropskému finančnímu nařízení. A my v tomto stavu nemůžeme setrvávat. Ten musíme vyřešit teď. Zda potom navrhneme nějaké změny zákonů, které to do budoucna upraví, víte, jak dlouho prochází zákon Sněmovnou, rok, rok a půl, i když je konsenzuální.

Takže my teď máme nějakou situaci finální po roce přetahování, a tu musíme vyřešit. A o to se dnes snažíme. Proto si myslím, že třeba ty kroky a třeba i to usnesení, já doufám, že něco navrhne i KSČM, prostě zde budeme probírat, protože teď řešíme akutní situaci, byť ten bod byl zařazen mimo program, objevil se v momentě, byla to potřeba, když přišly audity, a hlasovala pro to celá Sněmovna.