„Považujeme to za malý krok vpřed oproti současnému stavu, kdy lobbing není regulovaný vůbec. Zákon ale obsahuje řadu mezer a nedokonalostí, považujeme ho tedy spíše za první výkop v diskuzi než za dostatečné řešení,“ komentuje podobu zákona předseda Pirátů Ivan Bartoš.

Piráti varují před samotnou definicí lobbování v rámci zákona, která hovoří o lobbingu jako soustavné činnosti. Zákon se tak podle nich nedotkne lidí, kteří se s politiky sejdou příležitostně, nebo kteří řeší pouze jednu konkrétní věc. Stejně tak upozorňují, že není podchycený lobbing za určité rozhodnutí nebo jednání – například jmenování určité osoby do funkce, jednání v zahraničí, postup vyjednávání v orgánech EU. A to s ohledem na to, že lobbování se v zákoně týká pouze přípravy právních předpisů a koncepčních dokumentů. „Zákon se navíc týká pouze orgánů státu – tedy vlády, parlamentu a prezidenta. Vůbec tak nedopadá na samosprávy, nemíří například na lobbování za změny územních plánů,“ doplňuje Bartoš.

Zpráva lobbisty, kterou zákon nově definuje, je podle Pitátů pojatá nevhodně – vkládat se má až zpětně za čtvrtletí, do 30 dnů od konce čtvrtletí. Veřejnost se tak dozví o určitém kontaktu například až po 4 měsících. „Piráti už nyní evidují své kontakty a schůzky, a to i přesto, že to zákon neukládá. O našich schůzkách veřejnost informujeme bezprostředně po schůzce, nečekáme několik měsíců. Takový postup by měl být součástí i aktuálního návrhu zákona,“ uvádí Ivan Bartoš.

Piráti dlouhodobě upozorňují na potřebu existence efektivního zákona o lobbingu. V rámci Pirátské strategie pro snížení korupce v Česku z roku 2017 strana mimo jiné uvedla, že se zasadí o prosazení zákona o lobbingu a zveřejňování schůzek lobbistů s politiky. „Jako příklad k naplnění tohoto cíle může sloužit fakt, že Piráti jsou jediná politická strana v ČR, která předchází korupci dobrovolným zveřejňováním smluv, majetkových přiznání a právě evidencí kontaktů a schůzek,“ uzavírá Bartoš.