Vážený pane místopředsedo Poslanecké sněmovny, vážené dámy a pánové, milé kolegyně,

já jsem pozorně poslouchal. Pro ty z vás, kteří se úplně nevěnujete sociální problematice, zopakuji, že senátní návrh, o kterém tady teď hovoříme, je totožný s jedním z poslaneckých pozměňovacích návrhů, které jsme tady řešili v prvém, ve druhém i ve třetím čtení. Mám pocit, že nejenom tady na plénu Poslanecké sněmovny, ale i na půdě sociálního výboru všechny argumenty zazněly, tak se přiznám, že už ty zásadní argumenty, podle kterých vidím, že senátní návrh je lepší než ten, který byl schválen Poslaneckou sněmovnou, tak já se od toho oprostím, protože ty konkrétní věci a zásadní tady padly z úst kolegy senátora Miloše Vystrčila a pana předsedy Zbyňka Stanjury.

Musím tedy říct, že když jsem poslouchal některé své předřečníky, tak mě hodně překvapila ta argumentační proměnlivost, protože je pravdou, že zvyšování důchodů se věnujeme osm měsíců a je to už čtvrtý ministr nebo ministryně, který na toto téma vystupuje na plénu Poslanecké sněmovny, a pokud jste ty argumenty slyšeli jak na sociálním výboru, tak tady na plénu, tak pro každého ministra pravděpodobně to argumentační vyfutrování připravoval nějaký jiný tým lidí, protože jednou byl hlavní argument, že nejsou peníze, podruhé, že je to špatně připraveno nebo že je nedokonalá důvodová zpráva, a to mě trochu zarazilo.

To, co bych tady chtěl říci, je, že za těch 14 dnů jsem si poctivě psal důvody současné vládní koalice pro to, aby shodila ten senátní návrh, tak mi dovolte, abych to tady velice zkráceně shrnul.

První důvod. Návrh prosazený ODS prý znamená příliš velký náklad pro státní rozpočet. Já jsem ještě do dnešního dne poté, co jsem sledoval předsedy jednotlivých vládních stran, měl pocit, že hlavní důvod je opravdu ten dvoumiliardový náklad do státního rozpočtu, ale když jsem dnes slyšel paní ministryni financí, že a priori ty dvě miliardy nejsou tím hlavním důvodem, tak jsem se zarazil. Já si jenom dovolím připomenout, že jsou to tedy dvě miliardy - senátní návrh navíc, a pro porovnání se jedná o třetinu nákladů, které chce stát a vláda Andreje Babiše ročně věnovat na slevy na jízdném pro seniory a studenty do 26 let. Zatímco ze slev na jízdném se mohou radovat jen ti senioři, kteří jezdí vlakem či autobusem, tisícikoruna navíc v peněžence dle senátního návrhu navíc oproti vládní verzi přilepší 140 nebo 150 tisícům těch, kteří berou nejnižší důchody.