Vážený pane ministře, vážení členové vlády, kolegyně, kolegové,

samozřejmě že to je netržní, protože energetika je regulovaný obor a tak, jako se doplácí na solární energie tak, že to zaplatí koncový spotřebitel ve finále, tak je potřeba, aby investor, který bude jadernou elektrárnu stavět, měl nějakou jistotu. A to, jaká bude cena za dvacet třicet let na energetickém trhu, není vůbec jasné. A tady jde o to, že čím ta cena bude vyšší, tak samozřejmě tím ten výrobce více vydělá.

To znamená, my úplně nevíme, ale předpoklad, že by byla elektrická energie podstatně levnější, než je nyní, a tím pádem by to bylo méně rentabilní potom vyrábět, tak to si úplně nemyslím, že je reálné. A i kdyby došlo k poměrně významnému zlevnění energie, tak já myslím, že by bylo dobré, aby pan ministr tady řekl, jaké ty jednotlivé varianty jsou. Protože už dnes doplácíme na dotování zelených energií řádově stovky korun a tady by to určitě nebylo víc, tzn. z toho bych úplně obavy neměl.

Ale chceme-li vůbec postavit jadernou elektrárnu, tak musí být definováno, že je tam nějaký deklarovaný zisk pro toho investora. Totiž pokud řekneme, že mu neslíbíme, že v případě, že to ekonomicky nevyjde, tak on na tom nebude vydělávat, tak nic nepostavíme. To znamená, nedeklarovat tu cenu znamená, nebudeme stavět. A v případě, že bude elektřina levnější, tzn. méně na tom ten investor vydělá, no tak samozřejmě se to projeví v ceně. A když bude dražší, což je dost možné, že energie bude nedostatek, tak na tom vydělá a může na tom vydělat i ten spotřebitel. Ale to my nevíme, jak to bude za dvacet třicet let. To jsou opravdu jen modely.