Já a Josef Lux jsme se nikdy nepotkali. Když jsem se stal v roce 2010 předsedou, pořád ho zmiňovali a oslavovali. Nebylo a není lehké se s ním popasovat. Byl velkou osobností. Jako člověk i jako náš předseda. Vždy bude inspirací a vzorem každého z nás. Každého politika, každého lidovce, každého předsedy KDU-ČSL a každého křesťana.

Nebyl dokonalý, jako ostatně každý člověk. Ale byl, vlastně pořád je nezpochybnitelnou autoritou a zrcadlem k vlastní reflexi. A to i pro mě.

Jeho kvalit jsem nedosáhl. Oba jsme byli předsedy strany v jiné době, která nám dala do cesty jiné výzvy a úkoly. Jemu formovat křesťansko-demokratickou stranu ve svobodném Československu, a pak v České republice. Mně zase návrat tradiční politické síly do Sněmovny. Věřím ale, že v tomto jsme oba uspěli.

Děkuji mu za vše, co pro naši zemi a pro nás udělal!