Děkuji. Vážený pane předsedo, vážená vládo, kolegyně a kolegové, prostřednictvím vás, pane předsedo, k panu poslanci Ondráčkovi. Já jsem navrhl vaše odvolání proto, aby si tam komunisté mohli dát někoho jiného, koho by si pak mohli zvolit, takže to k vám bylo velmi vstřícné. To, že jste to nepochopil, za to já prostě nemohu.

Každopádně to, co je důležité tady asi říct, že my jsme se skutečně nijak nepodíleli na organizaci těch protestů. Nemyslím si, že to byly ani desítky, ani stovky, že jich skutečně podle těch zpráv byly tisíce, ale to nehraje roli, protože to samozřejmě je důležité z toho důvodu, že každý může vyjádřit svůj názor.

K tomu, co říkal pan předseda Filip. Domnívám se, že to není žádný odpor vůči názorům, ale vůči tomu, co se konkrétně dělo a jak se k tomu ten člověk staví. Kdyby to bylo jenom pro názory, tak by to bylo skutečně jinak, a také mohu závěrem říct, že osobně chápu pana poslance Ondráčka. Pokud mu skutečně bylo nějak vyhrožováno nebo byl ohrožován, tak to musím jednoznačně odmítnout, protože skutečně demokraté odmítají to, aby se násilí používalo v rámci politického boje, a mohu vás ubezpečit, že příznivci vaší strany a vašich názorů vyhrožují i nám a dokonce už tady padla některá trestní oznámení, mně bylo osobně vyhrožováno i tím, že moje děti zaklepou nožičkami, že mně bude prostřelena hlava apod. Rozumím, že vy jste i v emocích, proto jste tady použil takové slovo, jaké jste použil. Já myslím, že je potřeba být velkorysý, protože jste emočně rozjitřen, pane poslanče, prostřednictvím pana předsedajícího, to se dá pochopit. Myslím, že se to uklidní, protože my jsme pod takovým tlakem také a je nám vyhrožováno i poměrně často, a to i fyzickou likvidací. Takže z této strany vaše emoce chápu.

A pak mi dovolte parafrázovat jeden příběh, který je z doby, kdy se poprvé setkal Pavel Tigrid a bývalý osmašedesátník, významný komunista pan Mlynář. A on se ho ptal: A vy jste nám, Tigride, tu Národní frontu skutečně věřili? A on říká: No věřili. A on odpověděl: To jste nás špatně četli, protože komunista se, když nemusí, o moc nedělí. Pokud se o moc chce dělit, pak je to sociální demokrat. (Občasný smích v sále.)