Vážený pane místopředsedo, vážený pane předsedo vlády, pane ministře, paní ministryně, páni ministři, dámy a pánové,

povedu tady tentokrát trochu polemiku uvnitř vládní koalice a já myslím, že souvisí částečně i s věkem a zkušenostmi, jaké kdo máme se světem. My starší, kteří jsme zažili minulý režim, jsme na to udavačství a bonzáctví takoví mnohem citlivější a máme pocit, že to je věc, kterou bychom neměli za každou cenu podporovat.

Ano, přichází nám tady nějaká norma z Evropské unie, kterou pan ministr zcela správně předkládá v podstatě v minimalistické verzi a říká, pojďme to zkusit. Jestli si někdo myslí, že se tím svět vylepší, pojďme to zkusit. Já jsem přesvědčen, že se ani touto normou svět nevylepší, ale vím, že mám tento závazek vůči Evropské unii, tak ho chci splnit, ale chci ho splnit v tom minimalistickém - to, co po mně Evropská unie žádá.

Objevují se nápady, jak by se to mělo šířeji, hlouběji rozšířit, pokud možno na všechna oznámení a na každý přestupek. A teď si člověk klade otázku, jestli opravdu přestupek, za který hrozí pokuta 500 korun, má být něco, kvůli čemu máme přijímat zvláštní zákon, který má zasahovat nejenom celý veřejný sektor, ale samozřejmě i celý soukromý sektor a vytvářet tam nějaká zvláštní pravidla ochrany takového oznamovatele, jestli náhodou jeho zaměstnavatel nejel o dvacet kilometrů na padesátce rychleji nebo pomaleji nebo něco podobného, když tam začnu zahrnovat všechny ty přestupky.