Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové.

Myslím si, že se nemusíme školit o islámu. Každopádně moje názory na islám jsou docela známé. Chci říct, že si myslím, že neexistuje žádný umírněný a radikální islám. Islám je prostě jeden. Ale jsou muslimové, kteří si islám zredukují a tím pádem jsou v souladu s našimi hodnotami a můžou tady s námi koexistovat. Každopádně si řekněme na rovinu, že islám v mnoha ohledech není kompatibilní s naší kulturou, která je založena na jiných základech. To je prostě fakt.

Tím nemluvím o terorismu, o islamismu. Mluvím o islámu jako takovém. Například možnost mnohoženství podle islámu prostě nedáte do souladu s našimi hodnotami a právními řády. To je tady trestné, zakázané, není to přípustné. V islámu je to možné. To, že celá řada islámských společností toto neuplatňuje, je pravda. Ale neznamená to, že by to islám zakazoval. Takže to je jedna taková záležitost.

Druhá je například postavení žen ve společnosti. Ano, jsou země, které jsou islámské, kde je islám dominantní náboženství a ženy jsou tam třeba premiérkami, ministryněmi. Ale to je prostě proto, že ta společnost si právě toto pravidlo zredukovala a neuplatňuje ho. Takže to je můj názor na islám jako takový.

To, že si v Afghánistánu vybrali historicky dlouhodobě jako svoji kulturu islámskou, je prostě fakt. To my neovlivníme. A myslím si, že bychom to ani ovlivňovat neměli. Pravdou ale je, že tato oblast je velmi nestabilní a ta nestabilita se přelévá i do okolních regionů, včetně Evropy. A my nemůžeme zavírat oči nad tím, že země, která je nestabilní a je postavena na jiné kultuře, přenáší své problémy dále, včetně Evropy.

A tuto smlouvu vnímám jako nástroj pro to, abychom eliminovali, nebo pokud možno alespoň zmírnili toto napětí a abychom ty problémy, které má Afghánistán, nepřenášeli dále do Evropy a potom je za daleko dražší peníze, s daleko větším úsilím i více oběťmi řešili přímo v Evropě. Takže ono to není o tom, jak se ta republika jmenuje, jaké tam vyznávají převážně náboženství. Je to prostě primárně o nás. Je to o naší ochraně a o tom, že pokud tam bude klid, samozřejmě bude klid i u nás.

To je můj pohled na věc. A co se týče Turecka. Samozřejmě, Turecko je velice nestabilní. To KDU-ČSL věděla dlouho. Protože my jsme patnáct, dvacet let odpůrci členství Turecka v Evropské unii, což se nedá říci zdaleka o všech politicích a politických stranách v České republice. Drtivá většina stran, jež je tady zastoupena, na to buď neměla názor, nebo přímo prosazovala členství Turecka v Evropské unii. My jsme dlouhodobě tvrdili - a to i když byl v Turecku klid, všichni tam jezdili na dovolenou a všichni tvrdili, jak je Turecko stabilní země. My jsme říkali - je to země, která je v nebezpečném regionu a posunout hranici Evropské unie na hranici Sýrie jsme i před patnácti lety, dávno před občanskou válkou, nepovažovali za dobrý nápad.

A druhá věc je zase ta kultura. My Evropskou unii vnímáme nejenom jako ekonomický prostor, ale i jako prostor hodnot. A Turecko prostě - i když je to stát formálně sekulární - je postavené na jiné kultuře. Proto jsme vždy říkali, že Turecko je strategický partner, že se máme snažit o jeho přibližování se Evropě, nikoliv o jeho politické začlenění do Evropské unie. A jsem rád, že to konečně pochopili všichni. Ale pochopili to až v době kdy to, co my jsme předpovídali, že se může stát, se skutečně stalo.

A co se týče dohody s Tureckem. Ano, Turecko je nestabilní. Erdogan velmi často vyhrožuje, že tu dohodu vypoví, že ji nebude plnit. Ale do této chvíli ji plní a je vidět, že funguje. Takže bych tady nekritizoval instrukce Evropské unie a unii jako celek, že dojednala dohodu s Tureckem, protože, podle mého názoru, je to ta nejlepší a nejlevnější varianta, kterou jsme byli schopni dojednat a která je opravdu uplatňována. A jinou variantu zatím nevidíme.

Ano, Turecko je nestabilní partner. To jsme viděli všichni. Turečtí představitelé, zejména po politických změnách v Turecku, vyhrožují Evropské unii. Ale zatím to berme tak, že nemáme žádné další alternativy a Turecko zatím plní. A proto, abychom ty alternativy měli, na nich musíme pracovat. To znamená, musíme se snažit situaci řešit, nebo pomáhat řešit i v zemích, které jsou zdrojové pro to napětí. Turecko je zatím a jenom tranzitní země.

Děkuji.