Oznámení vlády nosit povinně roušky od 1. září spustilo lavinu kritických komentářů. Do jednoho potvrzují, že Babišovi, Vojtěchovi a spol. naprosto chybí schopnost komunikovat. Ne schopnost zavést rozumná opatření – v jejich zavádění totiž tápe celá Evropa. Ale srozumitelně vysvětlit, proč a na základě čeho se dané opatření zavádí a čemu má pomoci. Ukazuje se, že tahle neschopnost bude mít pro nás dlouhodobé a devastující dopady. Možná ještě horší, než virus samotný.

Když pátého června Babiš na tiskové konferenci sebevědomě tvrdil, že žádná plošná opatření již nepřijdou, ukázal tím naprostou absenci pokory vůči situaci, kterou má z pozice premiéra řešit. Namísto toho, aby opatrně uklidňoval obyvatele, že sice jsme z nejhoršího venku, ale že ani ty nejlepší mozky na světě neví, co nás s virem ještě čeká, plácnul něco, co ani při nejlepší vůli nemohl zaručit.

Když mnohokrát sliboval, že všechno vyřeší chytrá karanténa, chlubil se něčím, co nebyla pravda. Naší chytrou karanténu měli údajně chtít i v zahraničí, ve skutečnosti se žádná z aplikací nejen u nás, ale ani jinde ve světě jako účinný nástroj boje s pandemií neuchytila. A kapacita či vybavení hygienických stanic? Mnoho lidí se tam zjevně snaží odvádět práci na hranici možného, ale kapacitně a technologicky naprosto nedostatečně. A slavné semafory? Laikům k ničemu, odborníkům k smíchu.

Přesvědčení o vlastní neomylnosti, které sledujeme v přímém přenosu, má devastující účinky. A to hned na několika úrovních: předně ten chaos stále může ohrožovat zdraví mnoha lidí, zejména zranitelných skupin. Taky to potápí naši ekonomiku, protože stejně chaoticky, jako vláda vyhlašuje epidemiologická opatření, předkládá návrhy na řešení ekonomické krize.

Z dlouhodobého hlediska pak zbytnělá ega Babišů, Vojtěchů, Schillerových, Havlíčků nebo Prymulů devastují důvěru, na které je naše společnost založena. Důvěru v stát jako nástroj pomoci v krizích. Důvěru ve vědu, kterou máme respektovat při politickém rozhodování. A důvěru v mezilidské vztahy – protože názory na epidemiolgická opatření vytváří mezi lidmi nové příkopy, podobně jako tomu byly dříve názory na pomoc uprchlíkům.