Na jedné straně máme institut registrovaného partnerství osob stejného pohlaví, a to dokonce s právem na osvojení si, a tedy vychování, dítěte, na druhé straně zákonodárci odmítli nesezdaným ženám využít vědeckého pokroku a podstoupit možnost umělého oplodnění s použitím spermatu anonymního dárce.

Přiznám se, že mně tato logika uvažování mate. Zatímco první případ je zcela proti všem biologickým i etickým základům lidské společnosti, případ druhý je pouze jinou formou nesezdané ženě, jak přijít k dítěti než rozbíjet existující manželství nebo se nutit do vztahu s mužem jen za účelem získání dítěte s pravděpodobností rychlého rozvodu.

Znám celou řadu matek samoživitelek, ať již svobodných nebo rozvedených, a troufám si tvrdit, že se dítěti v takovém vztahu často dostává více lásky a lepší péče, než ve formálním nebo nefungujícím manželství.

A podívám-li se na chlapy kolem sebe, pak se mnoha ženám ani nedivím, že s individui, jejichž mobil je často chytřejší než oni sami nebo kteří si přes pivní mozol nevidí ani na špičky bot, prostě žít nechtějí. Proč by ale takové ženy nemohly mít děti, když ta možnost existuje?

Výrok paní Chalánkové, že právo na dítě nepatří mezi základní lidská práva, raději nebudu rozvádět. Jen se omezím na konstatování, že stejně jako se mi nelíbilo, že moje lidská práva po mnoho let určovali komunisté, tak bych byl nerad, aby to byla paní Chalánková a její TOP09, kdo bude dnes určovat, jaké právo je pro člověka ještě vhodné a jaké už ne. Snad alespoň právo na mateřský pud TOP09 ženám ponechá.

Rozhodnutí parlamentu zakázat nesezdaným ženám umělé oplodnění je rozhodnutím pokryteckým, neboť legitimizuje svádění a nevěru, která je často jedinou cestou nesezdané nebo rozvedené ženy k dítěti a naplnění jejího přirozeného mateřského pudu. Rozhodnutí vůbec neřeší rostoucí počet dětí mimo manželství, ale je cestou k další eskalaci rozvodů a skrytého mnohoženství. Rozhodnutí neřeší často špatné podmínky dětí v nefungujících rodinách, ale brání pořízení si dětí ženám, které by o ně stály a dovedly by o ně s láskou pečovat. A určitě by takové děti byly pro společnost přínosnější než bezprizorní migranti putující k nám ze zcela odlišného kulturního prostředí.

Registrované partnerství je smutnou parodií na mezilidské vztahy a společnosti nepřináší vůbec nic. Umělé oplodnění nesezdané ženy by mělo být možnou legitimní cestou k naplnění její přirozené touhy po mateřství a současně lepším způsobem řešení populačního růstu než masivní import podivných a nepřizpůsobivých existencí odněkud z tramtárie.