Co to bude znamenat pro šance Andreje Babiše na sestavení vlády s většinovou parlamentní podporou, to se teprve uvidí. V této chvíli je nejdůležitější zpráva, že existují hranice veřejného názoru, za které prostě nelze zajít. Výbuch hněvu byl nečekaně silný. Proti Ondráčkovi, ale vlastně proti všemu tomu postupujícímu utahování liberálně demokratických šroubů, vyšlo v pondělí do ulic v mnoha českých a moravských městech několik desítek tisíc lidí. Hodně přes sto tisíc lidí už podepsalo i výzvu „Milion chvilek.“ To nejsou žádná zanedbatelná čísla.

Podle mého názoru ta veřejně vyjádřená nespokojenost nejvíc překvapila Andreje Babiše. Je stále nejpopulárnějším politikem, ale jeho popularita poměrně rychle klesá. Poprvé ho více lidí vnímá negativně než pozitivně. Hnutí ANO je stále zdaleka nejsilnější strana, ale vzhledem k tomu, že naprosto závisí na popularitě svého předsedy, mohou se věci začít rychle měnit. Babiš v minulých letech hodně investoval do vykopání příkopů mezi ANO a stranami, které jsou hodnotově zakotvené na ideálech liberální demokracie. Spoléhal se na to, že je to ve skutečnosti jenom takové klišé, kdežto v reálné politice to nakonec převálcuje svým absolutním pragmatismem.

Zcela prvoplánově se zaměřil na spolupráci s SPD a KSČM. Možná chtěl tímto způsobem ostatní strany „vycukat“ ze svých pozic. Nepočítal s tím, že by i v dnešní době mohl idealismus převládnout nad pragmatismem. Nemohl si ruce ušpinit mlátičkou Ondráčkem, a tak ho hodil přes palubu. Určitě tím šokoval nejen komunisty, ale i mnohé své vlastní poslance, kteří ze sebe udělali úplné idioty, když v parlamentní diskusi obhajovali Ondráčkovu minulost. Ten přitom neprojevil ani minimum jakékoli lítosti nad tím, že v roce 1989 mlátil lidi. Komunisté se nyní ve vzteku nad svou jasnou prohrou rychle odhalují. Hovoří o listopadovém „převratu.“ Jsou to stále titíž bolševici. Představují jasné zlo, i když – zůstanou-li i nadále mimo vládní pozice – nepředstavují aktuální nebezpečí. 

Pár křiklounů, pražská havlérka, lumpenkavárna, drahošovci, fíkusovci, a já nevím jaké další eufemistické označení si na účastníky protiondráčkovských protestů vymyslí veleduch Ovčáček, v minulých dnech možná uspěli víc, než by sami očekávali. Není vůbec vyloučené, že ta hlavní změna nakonec proběhne uvnitř Hnutí ANO. Z mého pohledu jsou to všechny věci, na které se mi dívá moc hezky.