Dobrý den, děkuji za slovo. No já začnu - nebojte se, nebude to dlouhé. Začnu připomenutím takového nenápadného výročí, které je dnes. A dnes je to padesát let od toho, co bylo přijato Poučení z krizového vývoje. A teď se prosím vás nebojte - nebo ne dnes, ale v prosinci 1970. Teď se nebojte, nebudu z něj ani číst, ani nebudu útočit na komunistickou stranu, protože ti s tím dokumentem nemají nic společného. Nicméně protože prožíváme, alespoň pokud čtu noviny a vidím televize, také jakousi krizi, tak vás chci seznámit jenom s nějakými poučeními, která si z toho, co se teď děje, beru já, a třeba se mnou budete v něčem souhlasit.

Tak to první poučení je velmi jednoduché. Už nikdy bychom neměli ani my, ani naši nástupci hlasovat po vyčerpávajícím celém dni někdy v noci o nějakých složitých zákonech. Dopadlo to, jak to dopadlo. A já si myslím, že to je poučení číslo jedna, které je velmi jednoduché.

To druhé už je složitější, a to je situace našich médií. To, co předvedla česká média po tom našem nočním hlasování, mě - a to už jsem dlouhodobě cynický - přivedla k názoru, že nejlepší je nečíst téměř skoro vůbec nic a na nic se nedívat, protože schvalování toho tzv. daňového balíčku se stalo pouze záminkou té skutečnosti, že najednou hlasovalo ODS, ANO a SPD dohromady. O nic jiného nešlo. A o nic jiného nejde i některým politickým stranám, které tady hovoří, jako dnes například pan kolega Ferjenčík, při vší úctě, mluví jako o daních, ale tohle je podstatou toho celého projevu a toho, co se odehrává.

Když tady mám za sebou pana Babiše. Je to člověk svérázný. (Hovoří k němu, pobavení v sále, smích.) Je to člověk zkušený. Je bohatý. (Premiér: Jéžíš marjá.) Určitě není hloupý. (Premiér: No, to nevím.) A proto je ostražitost namístě. Velmi namístě. To ale neznamená, že v takové záležitosti, jako jsou daně, není možné hlasovat s ním. My jsme tady nehlasovali o změně charakteru státu, o tom, že vznikla nějaká monarchie, nastupuje Andrej První a předsedou vlády bude třeba tady Jaroslav Prostějovský. (Ukazuje na posl. Faltýnka. Pobavení v sále.)

My jsme hlasovali o normálním daňovém balíčku, o věci, o které říkáme dlouho, že je správná, a naším cílem - tady se bavíme o daních, ale daně jsou jenom jednou z ukázek politiky - naším cílem je zabrzdit nastupující socialismus. A ten spočívá v tom, že zkrátka a dobře lidé si u nás díky covidové krizi, ale i dění předtím, začínají příliš mnoho zvykat na to, že vše vyřeší stát. Stát si zaplatí, stát si zařídí a to nejhorší - může zakázat, co ho právě napadne. A jediná cesta, kterou máme v opozici v možnostech, je ta, že tomu státu nedáme tolik peněz na to, aby v takovéto politice mohl pokračovat.

Média se bohužel dostala - mně to připomíná smutně nějaká dvacátá léta, kdy se očekává zrození nějakého nového světa, všichni ti Švehlové, Stříbrní, Gajdové a nevím kdo strašně zapáchají, a teď přijde něco strašně nového a to staré, což už jste pro novináře, pane Babiši ne věkem, ale i vy, zavedené hnutí funguje osm let, musí za každou cenu pryč i s nějakými ODS, SPD, taky jsou tu dlouho, a teď musí nastoupit něco nového. A já bych rád vzkázal všem, co tohle píšou, aby si dobře uvědomili, že si možná ještě jednou vzpomenou na to, jaké, ať byly jakékoli, byly časy posledních třicet let a že ta jejich touha po změně koho postihne jako první, budou oni. A jsou bohužel nepoučitelní a mě to mrzí.