Vážená paní místopředsedkyně, vážená paní ministryně, kolegyně a kolegové, přišla jsem sem před deseti lety a držela jsem se a držím se jednoho hesla: Ševče, drž se svého kopyta. Já jsem starý kantor a vždycky se tady budu bavit snad trošku zasvěceně o školství. A když tady přijdou kolegové s nějakými jinými - zemědělství nebo složité hospodářské ekonomické politiky, můžu tady vystoupit, ale ten článek nebo to vystoupení mi bude asi muset napsat někdo, kdo tomu opravdu rozumí. A to vystoupení jsme tady viděli - až na to, že to vystoupení, které tady bylo od pana kolegy Okamury, napsal někdo, kdo tomu vůbec nerozumí.

Přátelé, víte proč přistupujeme k reformě financování regionálního školství? Protože nejdřív musíme mít reformu, jak budeme jinak financovat školy, a tím nám vyjde i to, jak budeme navyšovat platy učitelů. I o tom se v tomto zákoně mluví, jak budou dostávat nadpočetné hodiny. Hovoří se také o nadtarifních odměnách apod. Stačí to jenom číst.

Pan kolega Kořenek mi tady vzal ten zápis z kulatého stolu, protože já jsem se účastnila mnoha jednání na krajích, kde bylo zúčastněno 250, 200 ředitelů, kteří říkali "Ano, ale proboha ať už to platí". Takže já klidně budu diskutovat s panem kolegou Fialou, protože vím, že jsme spolu diskutovali, už když byl ministrem, právě na toto téma o reformě financování regionálního školství. Vím, že se neshodneme, ale vím, že budu diskutovat s člověkem, který ví, o čem mluví.

Ale jsou lidé, s kterými prostě o tom diskutovat nebudu, protože se nedá. A já si myslím, že na našich školách nemáme učitele, kteří říkají, abychom radši nedělali nic. Naopak, chtějí, abychom právě tuhle věc dotáhli do konce.

Děkuji za pozornost.