Dobíhají teď covidové procesy (např. p. Peterková, odvolání poslance Volného). Zde se střetává ústavní právo na svobodu slova a trestní zákoník, zejména paragraf o šíření poplašné zprávy. Je třeba upozornit, že ani v době covidové krize nebyl „vypnutý” celý právní řád, ač to tak někdy mohlo vypadat. Tedy ani Ústava a Listina základních práv a svobod.

Hysterie a nepřesnosti

Celé řešení šíření viru SARS-CoV-2, způsobujícího nemoc COVID-19, bylo poznamenáno mnoha hysteriemi a nepřesnostmi. Dnes už víme, že to opravdu bylo virové onemocnění, je otázkou, do jaké míry překrylo jiná onemocnění a kdy se to raději „napsalo” na covid, protože za něj byly vyšší úhrady, a kdy se naopak něco „nenapsalo” na akutní reakci po očkování. Jisté je jen to, kdo zemřel v té době, kdo ne. Na co zemřel, tak snadno ověřit nelze, pitvy byly jednu dobu neumožňované.

Pravdivost statistik

Stejně tak pravdivost statistik už asi neověříme, ale vcelku to sedělo se situací, jak ji můžeme vidět zpětně, tedy kdo na co zemřel, proč vlastně, kdo z toho má jaké následky. Ani vakcinování nebylo bez rizika, a tam se naopak rizika spíš veřejně podceňovala a dnes je spousta lidí, co se trápí následky nebo se jim rozjely nečekané nemoci včetně zhoubných nebo srdečních apod. Tedy rizika zřejmě byla podobná jako u jiných léčivých přípravků, ale ta masovost použití, až nucení k jejich použití, bylo intenzivnější. Bylo by vhodné to zpětně vyhodnotit, objektivně, bez předem určeného výsledku. Rozebrat opatření, která se učinila, co by šlo udělat lépe, kdyby podobná situace znovu nastala, což, doufám, nenastane.

Individuální posouzení rizik mělo mít přednost

Celkově to byla zcela nestandardní situace, nevědělo se, jak to řešit. To, co se dnes ví, že nebyla objektivní informace, se tehdy nevědělo a někdy neví dodnes. Část lidí zemřela kvůli tomu, že podcenili nebezpečnost viru na vlastní zdraví, část lidí má následky dodnes kvůli tomu, že až moc uvěřili propagandě (kdo se zastavil na dvou, spíš problémy nemá, kdo šel do tří, tělo mu mohlo zareagovat dost negativně, je to individuální).

Do budoucna - nebránit racionální diskusi

Myslím, že se hlavně měla klidnit ta diskuse celkově, připustit debatu odborníků - tj. i více názorů jak to řešit. Ale kdekdo si chtěl přihřát polívčičku a racionalita byla to poslední, co bylo používáno. Poučení pro příště z toho je, že mix opatření je nejlepší, na bázi dobrovolnosti, to především. Pečlivě zvažovat řešení pro danou osobu podle rizikovosti, nepodléhat extrémům a mít i v takovém případě zajištěnou zdravotní péči - to byl velký kámen úrazu. Radši ta rozhodnutí neuspěchávat, mít kvalitní data a nepodléhat nátlaku ze zahraničí.

To by mělo být poučením do budoucna. Tedy méně panikařit, víc klidně a odborně diskutovat, a pak přijmout adekvátní řešení s jasným vysvětlením pro veřejnost.