Do Poslanecké sněmovny se po letošních volbách konaných 8. a 9. října 2021 dostaly jen 4 tzv. volební strany, tj. subjekty, které kandidovaly ve volbách do PS. Z těchto volebních stran byly dvě samostatně kandidující politická hnutí, ANO a SPD. A dále do PS vstoupily dvě koalice, SPOLU a Piráti a Starostové ( zkráceně PirSTAN). Ty ale předvedly zajímavý trik, hned po vstupu do Sněmovny už nedrží pohromadě, ale zakládají si samostatné poslanecké kluby. Což je ale takový právní problém. On s tím totiž zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, vůbec nepočítá. Resp. budou z toho ještě velké problémy, pokud se nemá porušit právo hned prvními kroky těchto subjektů v Poslanecké sněmovně. Takže ODS, KDU-ČSL, TOP09, Piráti a STAN si to ještě vcelku užijí, neboť veřejnost už o tom problému ví a je tím zneklidněná. Takže se to nedá jen tak ututlat, ač tyto informace maistreamová média radši moc nerozebírají. Shrňme si tedy, jak je to právně technicky. Je to trochu nudný výklad, ale stojí za to si na tom příkladu ukázat, jak tyto koalice přistupují k řešení problémů.
První, řekněme "počáteční" poslanecké kluby, lze založit v nové Sněmovně podle § 77 odst. 1 jednacího řádu PS. Ty jsou plnoprávné, tedy mají nárok na prostory klubu, technické vybavení, přednostní hlasovací práva, finanční příspěvek na klub (měsíčně). Můžou ustavit jen na začátku, po volbách, tedy ideálně před zahájením té ustavující schůze PS. Je k tomu potřeba, aby v nich byli alespoň 3 poslanci a zároveň aby byli zvoleni za samostatně kandidující politickou stranu nebo hnutí (nedejte se zmást, že už se píše v § 77 a 78 jen politická strana, to už je zkratka z pojmů politická strana nebo politické hnutí - zavedená v § 77 odst. 1). A to je přesně kámen úrazu, to strany kandidující v koalici nejsou, nebudou, nejde to teď nijak právně nebo jinak "zhojit", ani výkladem. Takže počáteční kluby nemůžou ustavit žádné strany, které šly do voleb v koalici.
Druhou možností, která je pro ně nejpraktičtější, je ustavit řekněme "následné" poslanecké kluby, tj. podle § 77 odst. 2 jednacího řádu PS. To jde kdykoli během volebního období, ale takové kluby nejsou plnoprávné. Dostanou sice prostory a technické vybavení, ale nemůžou dostat finanční příspěvek na posl. klub, a to po celé volební období. To také nejde nijak alternativně vyložit nebo zhojit. Je to tam napsané naprosto striktně. Jediné, co mohou zhojit, je to, že automaticky nedostanou přednostní práva vystupování na Sněmovně, ale to můžou prohlasovat (jestli na Organizačním výboru nebo spíš na plénu celé Sněmovny, to není jasné, ještě se to neřešilo, ale to se jim může povést). Takže teď má paradoxně největší problém kancléř Sněmovny, jako které kluby jim to uzná. Jestli jako ty počáteční a ještě jim vyplatí peníze, tak má průšvih a může být i trestně stíhán. Podobně předseda Sněmovny by jim to neměl povolit. Proto teď koalice svižně politicky uplácejí hnutí ANO, co to jde (dva místopředsedy Sněmovny, předsedy výborů a bůh ví, co ještě nabídnou). Dobře vědí, že mají velký problém, i když se navenek tváří, že nemají.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLČlánek byl převzat z Profilu JUDr. Vladimíra Bondarenková, D.E.A., MBA
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV