Setkání vlastenců v Příčovech, jejichž organizátorům děkuji, protože to bylo úžasné, ukázalo zásadní věc. Vlastenecká scéna má hodně spolků, hnutí, stran, platforem, nezávislých novinářů, nějaká ta periodika, z nichž je nejvýznamnější časopis MY, a spoustu fanoušků, sympatizantů, tichých podporovatelů. A jejich zástupci se v počtu mezi 700-900 lidí (dle mého odhadu) dokázali sjet do Příčov, popovídat si, družit se, urovnat případná nedorozumnění. Setkání se koná už podruhé a vzniká z něj taková pěkná každoroční tradice, aspoň doufám. Už podruhé tomuto srazu vlastenců poskytl záštitu pan prezident Ing. Miloš Zeman.

Zásadní je, že se setkali jak vlastenci organizovaní (v politických stranách, hnutích, nově vznikajících platformách, dokonce i bývalí členové), tak neorganizovaní, kteří prostě fandí víc České republice než nějaké vzdálené a přitom často nepříjemně direktivní Evropské unii. Vymezení ale není jen vůči Evropské unii, rozebírá si i smysluplnost České republiky v NATO.

Nebudu zde rozebírat jednotlivé projevy řečníků, ani jejich jmenný seznam, toho je dnes plný Facebook a jiná média a jistě budou dostupná videa z celé akce. Důležité je celkové vyznění akce, které nezajistili jen organizátoři, moderátoři jednotlivých panelů a vystupující řečníci, ale hlavně její účastníci.

Na téhle akci se ukázalo, že vlastenecká scéna v ČR existuje. Tedy ta slušná vlastenecká scéna, které neprobírá žádná témata, která by někomu ubližovala nebo potenciálně ubližovala. Tato vlastenecká scéna má evidentní snahu hlavně chránit hodnoty, které jsou zásadní pro fungování České republiky, pro kvalitní život rodin i osob, které to nemají v životě lehké. Neřeší se tam detaily, ale ta nejpodstatnější témata. Naše členství v EU, jestli jsou alternativy, naše členství v NATO, Istanbulská úmluva - resp. petice proti ní, úvahy o náboženství nebo o bezpečnosti nás všech. Tedy, když to shrnu, jsou to debaty o tom, jak udržet náš životní styl, ochránit naše rodiny a udržet to, co vybudovali naši předci.

Jsem ráda, že se akce zúčastnilo hnutí Svoboda a přímá demokracie, včetně jeho předsedy, Tomia Okamury, poslanců Jiřího Kobzy a Jaroslava Foldyny a řady dalších členů. Jsem ráda, že jsem tam mohla být za SPD Praha 13. Je velmi dobré, že se SPD neizoluje od celkové vlastenecké scény a dokáže, jak naslouchat dalším názorům, tak sdělovat své pohledy na věc. To jistě prospěje i samotnému hnutí SPD.

Ještě jednou děkuji organizátorům a doufám, že setkání v Příčovech bude mít v příštím roce své pokračování. 

(převzato z Profilu)