Tak paní ministryně Hubáčková nás nechala nahlédnout do svého deníčku někdy opravdu s takřka až intimním detailem, tak jsem si říkal, co se ještě dovíme po těch jednotlivých dnech. Ale já to říkám bez ironie. Ono se na to hůř reaguje, ale paní ministryně, já pak budu mít, ale možná uvidíme, jak to časově bude, nějaké ještě svoje vystoupení nebo chtěl jsem ho mít, ale úplně rychlé reakce.

Za prvé. Ministerstvo životního prostředí mělo v plánu dva národní parky v programovém prohlášení vlády. Vy jste v případě soutoku od té myšlenky poměrně rychle ustoupili. Já si myslím, že to od začátku byl nesmysl. I odborníci to říkali.

V případě Národního parku Křivoklátsko otevřeně říkám, budete to mít velmi těžké. Protože tam ta nedůvěra je mezi většinou obcí a nemít na své straně region nebo obce je strašně těžké pro vznik národního parku. Takže já to považuju za strategickou chybu. To vyjednávání o vzniku. Já s tou myšlenkou souhlasím, ale narvat to takzvaně na sílu těm obcím bude pro ně špatně a do vínku ten park dostane strašně řekněme špatný úvod.

Další věc, ta se týká vody. Já považuju za chybu, ale ono to je i s Ministerstvem zemědělství, že se nepokračuje v přípravě vodních nádrží. Jednoznačně, protože to má být celý komplex opatření nejenom ty menší, ale i ty větší. Potom jsem dlouho neslyšel o tom, jak vypadá volba národního ptáka. Vzhledem k tomu, jakým hrobařem teď je vláda průmyslu, tak si myslím, že by to mohl být havran. Ale nechci nějak radit, nechci to zlehčovat. Já bych se potom rád dostal ještě spíš k těm emisním povolenkám jako k hlavnímu tématu, ale to v deseti vteřinách nestihnu, takže přece jenom se k tomu ještě dostanu.

Děkuju.