Nespokojenost s tím, jak se o ně v České republice pečuje. A tak se někteří rozhodli vyměnit Českou republiku za Německo či se vrátit do své vlasti. Možná by bylo dobré se příště zamyslet, komu vlastně jdeme pomáhat. Sortovat lidi na křesťany a nekřesťany už samo o sobě není příliš etické. A na druhé straně, jestliže některý stát nabízí pomoc, měli by být lidé vděčni za to, že dostanou střechu nad hlavou, vyhnou se válkám a agresím, které je stíhaly v zemi, z níž prchají.

Války a terorismus jsou tím nejstrašnějším, co může lidstvo potkat. Terorismus se tiše a bez varování rozpíná Evropou a nebezpečně se přibližuje k našim hranicím. Proto by se měly především evropské státy a velmoci dohodnout na tom, že tzv. migrace se dá omezit pouze tehdy, zastaví-li se vpády agresorů a problémy vystěhovalců se začnou řešit v zemích, odkud utíkají.

Rozhodně jsem pro pomáhat těm, kteří pomoc potřebují, ale tato pomoc musí být smysluplná, reálná a ne pouze nahodilá, kdy se pár lidí rozhodne založit nadaci bez rozmyslu toho, jak dlouho bude tato nadace působit, odkud se vezmou prostředky na její činnost a zda, dojde-li ke krachu, se budou zodpovídat strůjci této nadace, nebo opět postihne řešení daňové poplatníky, čili nás všechny. Tudíž by bylo dobře, kdyby problémy migrace řešila vláda a kompetentní orgány a ne účelově vzniklé nadace a fondy.

Alexander Černý, poslanec Parlamentu ČR za KSČM