Přátelé, jde do tuhého, tedy alespoň co se týká našich peněz. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová představila plán zavazující Evropu ke klimatické neutralitě v polovině století. Podle vládních odhadů nás tento závazek přijde na biliony korun. Ekonom společnosti Czechfund Lukáš Kovanda uvádí, že dosažení nulové uhlíkové stopy bude při přepočtu na hlavu stát české občany šedesát tisíc korun ročně. Evropská komise předpokládá, že náklady k dosažení uhlíkové neutrality v Česku budou až dvojnásobné ve srovnání se starými členskými státy EU. Má jít až o stovky miliard korun ročně po dobu minimálně dvaceti let. EU má vytvořit nový obří fond, který by měl řadě unijních zemí pomoci zvládat nadcházející změny. Ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák dokonce hovoří o novém Marshallově plánu pro východní Evropu.

Teď jenom, kde na tento nový megalomanský plán vzít. S prvním iniciativním návrhem přišel viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar, který řekl: „Pokud by teď eurozóna zkolabovala, tak nás to semele, i když nejsme její součástí. Pojďme (vstupem do eurozóny) přispět k tomu, aby se evropské finance ještě více zlepšily,“ , což přeloženo z „evropštiny" do češtiny znamená:„Eurozóna je v hajzlu, pojďme ji zachránit tím, že zrušíme korunu a aktiva České národní banky alespoň na chvíli pomohou Evropskému svazu zase o nějaký čas oddálit bankrot."

Jako bychom už intervencemi ČNB v letech 2013-2017, které každou českou rodinu s výjimkou několika rodin kapitánů průmyslu a obchodu připravili o tisíce korun, euru pomohli málo.

Asi ano a EU hledá nového sígra, který jí pomůže z bryndy, a to hned. Obávám se, že přesně tohle je i jeden z důvodů snahy mávání oním modrým hadrem se žlutými hvězdami po náměstích, protože je potřeba svrhnout legitimně zvolenou vládu, která se k vlastizrádnému předání úspor obyvatel nadnárodnímu molochu staví zatím rezervovaně. A není divu, včera oznámená fantasmagorie, jejíž součástí je de facto i likvidace stávajícího vozového parku obyvatel a části průmyslu v průběhu několika málo let, si nemůže získat snad nikoho při smyslech. Přitom i já chápu, že s přírodou je nutné žít v souladu a její zatížení snižovat. S čím nesouhlasím, je ekologický radikalismus, který požaduje pro společnost neúnosné změny za velmi krátký časový úsek. Logická je optimalizace tohoto vztahu, nikoli jednostranný diktát. Navíc se stylem „Dejte nám peníze a nitz se fám nestáne" máme v Čechách i na Moravě svoje zkušenosti a nikdy si naše lidi nezískal.