Červíčková (ANO): Bytová družstva disponují značnými prostředky, nemohou ale s nimi nakládat

12.02.2020 6:28 | Zprávy

Přes 8000 bytových družstev, která v České republice fungují, by už brzy mohlo mít možnost rozdělovat mezi své členy zisk. Oprávnění, které družstva ztratila v roce 2014, vrací do hry poslankyně Monika Červíčková pozměňovacím návrhem k novele občanského zákoníku. O osudu družstev rozhodne ve středu Poslanecká sněmovna.

Červíčková (ANO): Bytová družstva disponují značnými prostředky, nemohou ale s nimi nakládat
Foto: anobudelip.cz
Popisek: ANO

Bytová družstva by po šesti letech mohla opět získat právo rozdělovat mezi své členy zisk. O možnost hospodařit tímto způsobem s přebývajícími prostředky přišla bytová družstva s účinností zákona o obchodních korporacích, nyní se jim však blýská na lepší časy. Už ve středu by měla Sněmovna projednat novelu občanského zákoníku a s ní i pozměňovací návrh poslankyně Moniky Červíčkové, která chce družstvům ztracené oprávnění vrátit:

„Tento pozměňovací návrh vznikl díky podnětu bytového družstva z pražských Vinohrad, jehož zástupci mě konstatovali. Právo rozdělovat mezi své členy zisk bylo bytovým družstvům odebráno v roce 2014 kvůli obavě z jejich tunelování, kdy si v praxi někteří členové tímto způsobem přivydělávali na úkor finanční stability samotného družstva. Plošným zákazem rozdělovat mezi členy zisk však časem řada bytových družstev došla do patové situace: po pokrytí všech výdajů disponují značnými prostředky, ale nemohou s nimi nakládat,“ vysvětlila Červíčková.

Typickým příkladem jsou bytová družstva, která mají dlouhodobě vysoké výnosy z pronájmu nebytových prostor v domě, ze zisku již pokryla všechny potřebné opravy a stále jim velká část prostředků zbývá. Ty však kvůli stávající právní úpravě leží „zablokované“ na účtu. „Na základě analýzy stávajícího stavu jsem proto v této věci zahájila jednání s Ministerstvem spravedlnosti a výsledkem je pozměňovací návrh, který při splnění konkrétních podmínek družstvům právo rozdělovat mezi členy zisk navrací,“ dodává Červíčková.

O jaké podmínky jde? Tu nejdůležitější představuje vůle členů družstva k rozdělení zisku přistoupit, tato možnost tedy bude muset být výslovně uvedena ve stanovách. V případě, že se družstvo rozhodne zůstat u stávající praxe a zisk nerozdělovat, stačí své stanovy neměnit. Další pojistkou proti tunelování, k němuž docházelo dřív, je povinnost družstva vytvořit z 30 % zisku fond, který zůstane nedotčený. Ze zbylého zisku pak může družstvo mezi členy rozdělit maximálně jednu třetinu.

Návrh vítají i samotná bytová družstva, kterých je v Česku aktuálně 8429 a spravují 431 500 bytů. Zdeněk Lukeš, předseda představenstva jednoho z vinohradských bytových družstev, po změně volá už léta: „My jsme naše družstvo zakládali v roce 1992. Měli jsme vizi, do které jsme hodně investovali a kterou se nám podařilo naplnit. Koupili jsme dům od obce, převzali od OPBH a postupně opravili a zrekonstruovali, co se dalo. Získali jsme nebytové prostory i některé byty v domě. Nyní si však zisk, který vytváříme, nemůžeme rozdělit, i když jsme již bytové potřeby členů družstva uspokojili a průběžně uspokojujeme. Za těch 28 let všichni členové družstva zestárli, mnozí jsou ve věku přes 70 let, a teď, kdy bychom si mohli investici vracet, nemůžeme,“ uvedl.

Usnadnění správy bytových družstev by navíc mohlo pomoci rozvoji bydlení jako takovému. S kritickým nedostatkem bytů, který je zvlášť patrný v Praze, chtějí právě cestou podpory družstevního bydlení bojovat některé městské části: „Návrh reaguje na praktické zkušenosti z provozu a správy bytových domů s cílem korigovat pravidla tak, aby již družstevníci nebyli oproti standardním vlastníkům ve zjevné nevýhodě. Jen na území Prahy 11 máme více než čtyři tisíce bytů v družstevním vlastnictví. Pokud jde o pokrytí bytových potřeb obyvatel naší městské části a nakonec i metropole, věřím, že právě podpora rozvoje družstevního bydlení je krok správným směrem. Možnost družstev vyplácet svým členům podíl na zisku ještě přispěje k zatraktivnění této formy bydlení, návrh paní poslankyně proto jednoznačně vítám,“ potvrdil Ondřej Prokop, místostarosta jedenácté městské části.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

senát

V tom, že teď senát funguje jako automat na podpisy s vámi souhlasím. Jak dlouho ale myslíte, že to bude trvat? ANO teď sice poprvé aspoň částečně uspělo, ale pořád je to málo. Čím to podle vás je? A upřímně, kdyby ANO bylo vládní stranou a současně mělo v senátu většinu, nemyslíte, že by to byl ste...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Lachnit (ANO): Veřejnoprávní orgasmus Zdeňka Hřiba

8:02 Lachnit (ANO): Veřejnoprávní orgasmus Zdeňka Hřiba

Politické kolbiště se postupem času stává až absurdním prostorem roztodivných nápadů, jak upoutat po…