I přes různé obtíže se v mé gesci majetku podařilo za poslední čtyři roky, kdy jsem byl radní, kus práce. Město poprvé od revoluce získalo více majetku, než kterého se zbavilo. Nakoupili jsme klíčové majetky pro rozvoj Prahy, pozemky pro volný čas Pražanů. Převzali jsme správu veřejného osvětlení a rozjeli jeho modernizaci, čímž se dosahuje i významné úspory na provozu a účtu za elektrickou energii. Spustil jsem instalaci fotovoltaických elektrátren na střechy městských domů, vrátili jsme pod správu Prahy teplárenských zařízení.

Městský majetek už není dojnou krávou pro soukromý sektor, ale maximalizujeme výnosy z něj pro hlavního město Prahu. Obsadili jsme řadu prázdných městských objektů. Připravil jsem vizi rozvoje Strahovského stadionu a začal s jeho proměnou v technologické centrum, vyřešili jsme rozestavěnou budovu Palmovky pro sídlo Evropské agentury. Pražské zastávky hromadné dopravy po skoro třiceti letech se vyměňují a nepatří už soukromému investorovi, ale Praze.

Rozjel jsem směny se státem, aby jeho nevyužíváné pozemky a objekty mohly sloužit Pražanům. Je toho hodně dalšího a je stále hodně co zlepšovat. V nové radě města již pokračovat nebudu, v rámci každé koalice je třeba osobních ústupků, aby koalice mohla vzniknout. Nicméně do starého železa se nechystám. Byl jsem zvolen do pozice předsedy nově utvořeného energetického výboru.

Je to obrovská výzva. Energetika byla dlouho opomíjené téma, nicméně i s ohledem na green deal, ale také s ohledem na současnou energetickou situaci se jí dostává konečně pořádná pozornost. Je součástí každodenního života, předpokladem rozvoje společnosti, ale také i nutnou stabilitu ekonomiky.