Dámy a pánové, dovolte, abych vám v krátkosti představila tento sněmovní tisk č. 977. Je podaný skupinou poslanců, přesněji řečeno poslankyň, a týká se vydání zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s problematikou umísťování dětí s nařízenou ústavní výchovou do školských zařízení, zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a další související zákony, a zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů.

Tento zákon je poměrně krátký, neboť tento náš návrh, obsahuje dvě části. V části první se jedná o změnu občanského zákoníku, a to o § 971. Zde v § 971 odstavec 4 zní: Má-li být ústavní výchova vykonávána ve zdravotnickém zařízení nebo v zařízení sociálních služeb, soud rozhodnutí, kterým nařizuje ústavní výchovu, označí zařízení, kam má být dítě umístěno. Umísťování a přemísťování dětí v síti školských zařízení se řídí zvláštním zákonem. Část druhá se týká změny zákona o výkonu ústavní výchovy a zde je § 5, který máte celý k dispozici.

Chtěla bych k tomu jako odůvodnění vysvětlit, že po dvou letech fungování změny občanského - nebo nového občanského zákoníku se v praxi projevily neblahé dopady změny v umísťování dětí do sítě školských zařízení. Nesmírně chybí pobyt v tzv. diagnostických ústavech. Chtěla bych předeslat, že především vstup do rodičovských práv je vždycky nařízením soudu. Nařízení ústavní výchovy i ukončení ústavní výchovy vždycky je rozhodnutím soudu. Nicméně pobyt v diagnostických zařízeních je nesmírně důležitý jednak pro umístění dítěte do konkrétního zařízení a jednak také pro diagnostiku těchto dětí a pomoc těmto dětem.

V současné době je systém zablokovaný. Děti, které by diagnostiku potřebovaly, tak se jim diagnostiky nedostane. Na druhou stranu děti v diagnostických ústavech zůstávají nadměrnou dobu a nejsou přemísťovány kvůli přesycené kapacitě soudnictví do potřebných zařízení. Na potřebnost diagnostiky si opravdu stěžují i dlouhodobí pěstouni, kteří například přijímají děti do dlouhodobé pěstounské péče a nemají znalosti o tom dítěti, které dostávají.

Chtěla bych upozornit, že těch kroků je víc, ale v žádném případě se nejedná o poškození práv dětí, ba naopak. Tento návrh je naprosto v souladu s nejlepším zájmem dítěte a naplňuje nejlepší zájem dítěte. Je také v souladu s ústavním pořádkem České republiky.

Já myslím, že to je skoro všechno. Ještě bych chtěla říci, že u malých dětí nebo tam, kde pobyt v diagnostickém ústavu by nepřinesl potřebný benefit, je i v tomto návrhu zákona popsaná situace a postup, jak bychom postupovali, aby děti, které nepotřebují v tomto diagnostickém zařízení pobývat, mohly přímo do ústavního zařízení, které bude určeno.

Takže znovu opakuji, v žádném případě to neznamená, že by dětem byla odepřena soudní ochrana.