Zdá se, že jízda na steroidech ekonomického růstu a oslovení voličů, kteří ze začátku věřili, aby nakonec z doufání přešli k zoufalství, již nadobro končí.

Jediným výsledkem vlády jedné strany (ČSSD nepočítám, protože ta byla ve vládě jenom proto, aby dokázala sanovat z peněz státu svůj vlastní problém Altner) je zbídačená země s podkopanou vírou v právo a spravedlnost.

Nedokázali jsme, jako pravicové strany, hned v začátku pochopit a přečíst model, který nám Andrej Babiš naservíroval ke konzumaci a naší nadějí bylo, že podnikatel v čele vlády (byť s ohromným střetem zájmů) bude stát řídit ku prosperitě a růstu. Nedokázali jsme vůbec pochopit, co je ideovým cílem hnutí ANO a ve chvíli kdy jsme prozřeli, již bylo pozdě.

Nedokázali jsme pochopit, že založením pravičák bude dělat totální levicovou politiku, že místo na řízení státu se bude nadále věnovat především řízení svého byznysu a podrobovat této činnosti práci úředníků a dokonce i ministrů.

V tomto ohledu předvídání jsme politicky zklamali a nedokázali jsme správně odhadnout čeho všeho je současný premiér schopen pro zachování moci a pro zvyšování profitu svého podnikatelského impéria (snad jedině Miroslav Kalousek dokázal předvídat a byl za to po zásluze potrestán odklonem popularity a naší kritikou svého antibabišismu).

Prozření politiků, občanů a nakonec i některých spolupracovníků samotného premiéra přišlo pro náš stát velmi pozdě a vlna čínského viru už jenom znásobila škody.

Co bude dál?

Bojím se, že voličstvo bude hledat nového spasitele a po Bártovi a Babišovi si vybereme opět člověka „z lidu“, který sice nemá potuchy o tom jak věci řídit, ale ví jistě, že všichni všechno dělají špatně a je potřeba je od moci odstavit. Mesiáš bude zavánět odérem jedinečné spravedlnosti pro lumpy, kteří vládli před ním a nebude se bát dlouze, krásně a květnatě hovořit o korupci, morálním úpadku a neschopnosti se pohybovat vpřed. A voliči budou tleskat a radovat se.

Bojím se opakování zkušenosti s Andrejem Babišem, protože jsme nepoučitelní a není nám pomoci.

Tuto zemi nespasí nový vůdce, ale pouze a jenom semknutí, spolupráce, mírný, ale trvalý pokrok, nabytí důvěry v lepší zítřky. Potřebujeme si zase umět vážit důležitých věcí, kterými jsou práce, rodina, právo, úcta a pokora.

Naší zemi dokáže spasit pouze spolupráce stran a klidně i na bázi tolerance z leva doprava. Přeci moc dobře víme, co chceme a jde jenom o technické provedení jak toho dosáhnout, což může být tím politickým soubojem.

Spojování stran na pravici, na středu nebo na levici považuji za žádoucí efekt, který pro naši roztříštěnou politickou scénu znamená velké oddychnutí spojené s hraniční volitelností „malých“ stran. Totiž jakákoliv strana oplývá nějakými myšlenkami, které nejsou úplně k zahození a je škoda o tyto myšlenky přijít třeba tím, že se ztratí ti, kteří je prosazují.

Stále jsem přesvědčen, že věci jsou barevné a ne černobílé, že nejlepší myšlenky jsou mixem názorů a argumentů, že nejlepší je zlatá střední cesta.

Potřebujeme v politice lidi, kteří tomu řemeslu rozumí a jejichž činy nebudou rozvracet to, co dobře funguje. Potřebujeme lidi jejichž pohnutky dělat politiku nebudou osobní, ale společensky odpovědné. Potřebujeme politiky, kteří chtějí být politiky a ne jenom podnikateli, demagogy a nebo teoretiky, kteří považují politiku za zaměstnání a nástroj k prosazování jednoho dobra (v horším případě jednoho zla).

Budoucnost naší země nespočívá v silném lídrovi, ale v silném týmu, který dokáže přijímat kritiku, společně řešit problémy a pracovně ustát ohromné nasazení. Řízení státu není věc pro jednoho člověka, protože i když nespí a všechno zařídí osobně nikdy nedokáže obsáhnout vše.

Náš stát v dnešní době potřebuje skupinu lidí (vládu), kteří jsou si jisti tím, že nejdůležitější k posunu věcí je spolupráce (a třeba klidně na některých věcech lze najít shodu i s opozicí) a této spolupráci jsou tito lidé ochotni obětovat své vlastní ego.

Myslím, že spojování na politické scéně jasně ukazuje, že osobní ega už nehrají takovou roli, že dobrý tým je na prvním místě.

Povstane nový Babiš? Nevím, ale pokud se tato země nemá stát středobodem úpadku Evropy, tak pevně věřím, že nikoliv.

Musíme věřit ve spojování, ve spolupráci, v dobrý a výkonný tým s mnoha kvalitními náhradníky. Jedině tak lze uspět a udělat z Česka stát, který možná nebude nejlepší ze všech, ale bude těm ostatním kolem nás vyrovnaným partnerem.

ZDENĚK CHMELÍK, LIBERECKÝ ZASTUPITEL A PŘEDSEDA RO TOP 09 LIBEREC