Začátkem letošního roku jsem kritizoval některé kroky-nekroky nového koaličního uskupení (NE elektronickému systému zápisu do MŠ!, Koalice problémy ve školství neřeší, Koaliční spánek v oblasti školství trvá), které se z pohledu opoziční strany v ZMČ Brno-střed jevily jako, jemně řečeno, nevhodné pro budoucnost brněnského školství. Jak se za těch několik měsíců změnila situace v městské části Brno-střed? Posunula „duhová“ koalice školství ve středu Brna kupředu?

Když jsem se v prosinci minulého roku dozvěděl, že tehdy zbrusu nová koalice Žít Brno, Strany zelených, ANO a KDU-ČSL bez sebemenší znalosti prostředí či problematiky mateřských škol zavedla – na základě jakéhosi svého pocitu – elektronický zápis do školek na území Brna-středu, nebylo mi úplně do zpěvu. Jednalo se o krok, který byl zcela zjevně nepromyšlený a neprokonzultovaný s odbornou veřejností (např. s ředitelkami MŠ či odborem školství) či nedej bože napříč zastupitelstvem městské části; a samozřejmě jsem velmi pochyboval o proklamované zázračnosti elektronického systému samotného. Dnes, na konci září 2015, je situace klidná a čísla hovoří jasnou řečí – podle ÚMČ bylo do mateřských škol na území MČ Brno-střed přijato celých 100 % žadatelů o místo. Sto procent? To je mi ale úspěch! Oproti školnímu roku 2014/15 tedy bylo přijato o 21,5 %  více dětí. Pokud by to bylo zásluhou nového vedení radnice, pak bych s radostí smekl pomyslný klobouk a za svou kritiku bych se s chutí omluvil – bylo by to totiž vítězství pro všechny děti z Brna-středu a jejich rodiče. Ovšem statistika mluví dál: v roce 2014 byl ve školkách vypsán stejný počet míst, jako letos, přičemž na konci srpna ředitelky některých školek přijímaly i děti mimo naši městskou část a dokonce i dvouleté děti. Co to tedy znamená? Jednoduchou věc. Ani elektronický zápis, ani tajné a nikdy nevyslovené nápady koaličních radních a zastupitelů, ale pouze zlom populační křivky zamezil problémům let minulých, které pramenily z nedostatku míst ve školkách v celém Brně a na Brně-středu zvlášť. Radnice se tedy pochlubila „svým“ úspěchem, ale ve skutečnosti neudělala pro zlepšení situace kapacity školek a obsazování míst v MŠ vůbec nic!

A zdaleka ne jen na poli školek…

Další kritická slova jsem směřoval na absenci jakékoliv koncepce radnice Brna-středu v oblasti školství. V průběhu několika měsíců jsem se pak snažil dopídit alespoň náznaku takové koncepce - tu komunikací s řediteli škol, tu interpelací prostřednictvím našich zastupitelů. Bohužel jsem se ale nedozvěděl vlastně nic. Opravy budov škol, které proběhly v letošním roce, většinou naplánovalo ještě minulé vedení radnice MČ Brno-střed, investiční plán pro příští roky prakticky neexistuje, základní školy se navýšení financí nedočkají, komunikace radnice s řediteli škol a školek vázne a konzultace s odborníky z oblasti školství jsou zřejmě pod úroveň kohokoliv z vedení městské části. Komise pro školství se sice o aktivitu i díky svému personálnímu složení alespoň snaží, ale to samo o sobě situaci nezachrání. No, uvidíme, co přinese konec roku 2015 a roky následující.

Velkým šokem ale pro mě jako pedagoga byl zejména nápad Matěje Hollana, náměstka primátora a radního MČ Brno-střed. Jeho myšlenkové pochody jsou v poslední době čím dál odtrženější od reality, což zcela jasně dokázal nejen výroky o zplynování menšiny brněnskou většinou (česká většina měla za války podle něj zplynovat zřejmě Židy či snad po válce Němce), ale také v oblasti školství. Matěj totiž přišel s jedinečným nápadem rozšířit inkluzi žáků se speciálními vzdělávacími potřebami o elektronický zápis. Tato forma zápisu má podle náměstka Hollana zajistit, že ředitelé "nebudou moci rozhodovat o přijetí žáka na základě barvy jeho pleti".

Po svých "aktivitách" v oblasti kultury, zdravotnictví, městských firem, městského majetku, sociální oblasti a naposled i v historii tak se znalostmi bakaláře hudebních věd vymyslel i pro oblast školství další velmi kontroverzní změnu, která bude mít za důsledek opět pouze diskriminaci většiny a problémy v rámci vzdělávacího procesu na základních školách. Jím navrhované řešení celý problém začlenění a vzdělávání dětí převážně romského původu pouze zhorší.

Ještě doplním, že většina učitelů a ředitelů základních škol, se kterými jsem mluvil mj. i o tomto návrhu, považuje Matějův „social-masterplan“ někdy za recesi, někdy za špatný vtip, ale určitě ne za krok správným směrem. Aby ne, když z nich vlastně dělá rasisty a xenofoby.

Jakým směrem se tedy ubírá školství na území MČ Brno-střed i v celém Brně je dál velkou neznámou. Na jedné straně stále neexistuje jednotná koncepce či pohled na školství okem odborníka, na straně druhé se někteří jedinci snaží udělat z brněnského školství laboratoř pro své sociální experimenty s cílem dokázat, že doteď bylo vše špatně a nyní to konečně půjde – bez znalosti problematiky a jen na základě jakýchsi vlastních pocitů. A to pro brněnské školství nemůže být cesta správným směrem…