Vážené kolegyně a kolegové, já si v závěrečném slovu zpravodaje si dovolím ještě reagovat na pár připomínek kolegů. Musím říct, že ten příběh kolegy Růžičky, byť si myslím, že úplně nepatří k tomu dnešnímu jednání, tak já ho chápu. Určitě chápu a otázkou je, jaké má v současné chvíli řešení. On vystupoval v té věci jako zastupitel. Víme, že policie takhle šla po mnoha zastupitelstvech a většinou to soud v podstatě smetl. Ale asi není řešením třeba imunita zastupitele. Prostě tady jednáme o případu, který máme tady na stole jako Poslanecká sněmovna. A musím říct, že k takovému martyriu, které tady on řekl, se může dostat každý občan v tomhle státě. A i já jsem taky dlouhodobý starosta a dělal jsem vlastně i v advokacii, dělal jsem i trestní věci a často jsem se taky divil, za jaké věci jsou popotahováni občané. A musíme si říct, že v běžných věcech jsou třeba stíhány fyzické osoby za úvěrový podvod, za to, že o něco třeba uvedou jinak částku jejich příjmu. A to si vezměte třeba, že se napíše tisícovka jakoby v podstatě navíc a samozřejmě je to odstíhané a dopad trestněprávní až dokonce včetně trestu. A tady se bavíme o 50 milionech z veřejných rozpočtů. Tady se bavíme o 50 milionech, které přišly z veřejných rozpočtů. (Hlas ze sálu, že to není závěrečné slovo.) Ano, je to závěrečné slovo. (Nesouhlas ze sálu.)

Já myslím, že na informaci, že se bavíme o 50 milionech z veřejných rozpočtů, nevím, co je na tom nerelevantní. Z pohledu zpravodaje. To je i v tom skutku zmiňované. Takže budu pokračovat dál.

Na kolegyni Válkovou a kolegu Vondráčka: Ano, vede se diskuse - (Předsedající: Mým prostřednictvím, prosím. Mým prostřednictvím, pane poslanče.) - o tom - (Předsedající: Prostřednictvím předsedajícího!) Omlouvám se, prostřednictvím pana předsedajícího, (Smích v sále.) předsedající, prostřednictvím předsedající, s kolegyní samozřejmě ty diskuse v ryze právní podobě jsou zcela běžné a je potřeba říci, že tak, jak předložil v žádosti státní zástupce skutek, je jeho věc. Já jsem tady ten skutek v podstatě přečetl, protože jsme se na tom v podstatě domluvili. Já sám jsem se dokonce domníval, že by stačilo jenom odkázat na tu věc, tak jak bylo v minulých věcech, ale domluvili jsme se na jiném postupu a já jsem tento postup akceptoval. To, jestli se to pokud tak stalo, je trestným činem, to musí říct soud. A je samozřejmě věcí státního zástupce, aby to prokázal. Aby vlastně ten soud tu vinu a trest vydal, tak on musí prokázat tu skutečnost. Pokud tady byla zmiňována kvalifikace, tak žádost má obsahovat pouze předpokládanou kvalifikaci. Pokud je pro něj ta kvalifikace příznivější než ta předtím, je to svým způsobem pro obviněného výhoda. Právní kvalifikace není závazná a mohou tuto kvalifikaci právě třeba soud nebo orgány činné v trestním řízení, překvalifikovat. Tak zní zákon a pokud bylo zmíněno tady, tak v § 12.1 je jasně předpokládaná.

Mohl bych tady poukázat na kolegu, prostřednictvím paní předsedající, Babiše, který tady zjevně dostatečně tu zpravodajskou zprávu neposlouchal, protože mě jako zpravodaje v podstatě určil za ten text skutku, který byl v žádosti. Ale tady musím říct zcela korektně, že paní předsedkyně toto uvedla na pravou míru, že to, že jsme si tady tu žádost o tom skutku vyslechli, je procesní postup ve věci. Jinak k tomu mohu ještě konstatovat, že trestný čin, pokud nastane, tak pokud se například peníze vrátí a jsou jakoby zpět, tak to neznamená, že se trestný čin nestal. (V sále je obrovský hluk!)

Dobrá, takže to je prostě otázka toho konkrétního jednání. Jinak shrnu, že my tady zkoumáme pouze to, zda jsou dány podmínky k trestnímu stíhání, takže je potom na soudu, aby rozhodl o vině a trestu. Pokud tady padly nějaké výhrady, tak ty samozřejmě budou moci být v budoucnosti použity jako obrana v rámci trestního řízení. Takže v té věci je na konci za mě jako zpravodaje podstatné, abych jenom znovu řekl, že mandátový a imunitní výbor doporučil pana Andreje Babiše k vydání.