Je opravdu namístě se bát, že nám roboti začnou brát práci?

V souvislosti s rozšiřováním digitalizace, robotizace a nových technologií mluvíme o tzv. čtvrté průmyslové revoluci. Mnohem spíše než revolucí bych ale současný vývoj označila za evoluci. Evoluci, která je přirozená, nevyhnutelné a kterou se musíme naučit správně uchopit a využít. Nemůžeme ji zastavit a ani bychom se o to neměli pokoušet.

Jednou z oblastí nejvíce zasaženou postupující digitalizací je průmysl. Právě Česká republika, která je nejvíce průmyslovou zemí EU, nesmí tento vývoj zaspat. Český průmysl se podílí na naší celkové podnikové ekonomice více než 45 % a zaměstnává přes 1,5 milionu lidí. Konkurenceschopnost české ekonomiky závisí především na prosazování inovací na základě výzkumu a vývoje, na vzdělávání a kvalifikaci pracovních sil, na investicích do restrukturalizace a modernizace výrobních kapacit. Již dávno se ale nejedná jen o průmysl. Postupně se tyto principy dostávají i do menších podniků a hlavně oborů, které dříve stály mimo hlavní proud digitalizace – jako například prodej, finance, bankovnictví nebo administrativa.

O tom, že by digitalizace a robotizace snižovala zaměstnanost, můžeme také úspěšně pochybovat. Nedávná hospodářská krize jasně ukázala,že zaměstnanost je spjata především s ekonomickou kondicí zemí. Pokud digitalizace podporuje růst, výkonnost ekonomiky a efektivitu, nemáme žádný důvod předpokládat, že rozvoj technologií bude zvyšovat nezaměstnanost.

Co naopak očekávat musíme, jsou změny ve struktuře profesí i jejich náplní. V horizontu 10 až 20 let bezesporu dojde k zániku určitých profesí nebo k podstatným změnám v jejich vykonávání. Průzkumy předpokládají asi 9 % zaniklých pracovních míst.

Stejně tak ale dojde i k rozšíření zaměstnanosti v jiných oblastech a ke vzniku zcela nových profesí, jejichž zaměření a obsah je z dnešního stále ještě pohledu těžko definovatelný. Nové technologie povedou především k nahrazování těžké manuální a rutinní práce. Lidé budou muset za svůj pracovní život několikrát změnit profesi, budou ale také mnohem více využívat flexibilní a nestandardní úvazky.

Přestaňme tedy strašit ztrátou pracovních míst, ale zaměřme se raději na výzvy, které nás v souvislosti s proměnami pracovního trhu čekají. Směřujme naše snahy do modernizace a reformy vzdělávání, zavádění prvků celoživotního učení a průběžných kurzů a školení. Zaměřme se na získávání odpovídajících dovedností, ať se již jedná o digitální gramotnost, měkké dovednosti, ale i podporu kreativních odvětví a řemesel. Tedy oblastí, kde roboti lidskou tvůrčí činnost nahradit nedokáží. Máme před sebou mnoho pracovních výzev. Berme je pozitivně a odnesme si z nich jen to nejlepší.