Dnes byl většinový podíl ve společnosti Kongresové centrum Praha a.s. oficielně předán státu.  Společnost vznikla v roce 1995 transformací z původně příspěvkové organizace Palác kultury a vlastníkem bylo hlavní město Praha. Společnost se postupně dostala do hospodářských problémů, přitom měla každoročně nemalý hospodářský výnos a generovala zejména z  kongresové turistiky i nemalé objemy daní do veřejných rozpočtů.  To ukazuje na celou řadu špatně řešených či neřešených problémů.

V 90. letech rozhodovala Praha o rekonstrukci tohoto objektu postaveného ještě koncem 70. let. Objekt původně koncipovaný jako sjezdový palác měl plnit i další funkce, pronájem administrativních ploch a kongresová turistika. Pouhá rekonstrukce byla kalkulována na několik set milionů. Ovšem v polovině 90. let se obrátila vláda ČR na Washington, aby se v Praze konalo výroční zasedání MMF. To si ovšem vyžádala zásadnější úpravu objektu včetně nového kongresového sálu a dostavby hotelu s příslušnou ubytovací kapacitou.  Původně se jednalo o tom, že se na dostavbě bude Praha podílet se státem.

Odkládání rozhodnutí o dostavbě vedlo k tomu, že společnost KCP a.s. v zájmu své hospodářské činnosti podepsala nájemní smlouvy s řadou firem. Když se o dostavbě nakonec přeci jen rozhodlo, zjistilo se, že tyto nájemní smlouvy je obtížené vypovědět a musela se vést složitá jednání o kompenzacích.  Na samotnou výstavbu pak hl. m. Praha nemělo zdroje a tak vznikla smlouva s MF ČR, která poskytla garance na financování celého projektu. KCP a.s. emitovalo obligace v hodnotě 55 milionů eur splatné po 15 letech a dále byl přijat i dodavatelský úvěr ve výši 900 milionů Kč. Díky projektu se měla Praha stát světovou kongresovou špičkou.

Zasedání MMF proběhlo v nových prostorách v roce 2000 a v roce 2002 zde proběhl ještě summit NATO. Na novou hotelovou budovu byla uzavřena smlouva o hotelových službách zajišťovaných společností Holiday In Prague. Vznikl komplex s nemalým hospodářským významem. Jak je zřejmé z výročních zpráv z posledních 10 let, výsledky společnosti nebyly špatné. Závazky, které společnost nesla a další problémy ale vedly k tomu, že z nich společnost splácela obtížně úroky. Rezervy na splátku jistiny už nebyla schopná vytvářet. Vlastník, tedy hl. m. Praha, odmítl firmu dotovat, stejně tak odmítl přispět na splácení dluhů i stát. A tak se nad jinak prosperující KCP a. s. objevil přízrak konkursu.

Je zřejmé, že dluhy Kongresového centra vznikly zejména kvůli zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky, které neiniciovala Praha, ale stát. Minulé vlády se tomu problému celou dobu vyhýbaly, nedokázali Praze pomoci a to přes to, že část daňového výnosu z kongresové turistiky šla i do státního rozpočtu. Pokud vláda převezme kontrolní 70% podíl nad společností, je důležité, aby Kongresové centrum a.s., jako hospodářsky významný a perspektivní subjekt v Praze, nebylo zašantročeno v rámci nějakých podivných privatizačních procesů.

Jiří Dolejš, poslanec PS PČR za KSČM a místopředseda ÚV KSČM