Dolejš (KSČM): Vlastně vytváříte spíše jakýsi bumerang efekt

30.06.2020 17:56 | Zprávy

Projev na 53. schůzi Poslanecké sněmovny 30. června 2020, k návrhu změny zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2020.

Dolejš (KSČM): Vlastně vytváříte spíše jakýsi bumerang efekt
Foto: Hans Štembera
Popisek: Jiří Dolejš

Ano, děkuji vám za slovo, pane předsedající. Omlouvám se, že jsem poněkud nedokonalá náhrada své kolegyně, ale přesto snad ten úkol zvládnu. Když dovolíte, přihlásil bych se z jejího pověření ke dvěma pozměňovacím návrhům. První pozměňovací návrh má číslo, pod kterým byl vložen do systému, 5927 a věcně se to týká 300 mil. korun z vládní rozpočtové rezervy, které by se přesunuly na Ministerstvo školství do tzv. ostatních neinvestičních výdajů základních škol. Jsou to digitální učebnice, využívání škol v přírodě atd. Čili to je jeden pozměňovací návrh.

A druhý pozměňovací návrh, to jsou dvě miliardy, byly tady diskutovány v obecné rozpravě, z vládních rozpočtových rezerv a míří na platy a odměny zdravotníkům, a to jak ve zdravotnictví, tak i v sociálních službách. Čili tyto dva pozměňovací návrhy.

Ano, děkuji. Já bych se tedy tím pádem pustil do vlastního pozměňovacího návrhu. Ten byl vložen do systému pod číslem 5890. Byl již projednáván rozpočtovým výborem, který k němu zaujal chápavé stanovisko v tom smyslu, že dikci tohoto pozměňovacímu návrhu konstatoval a musím říci za poměrně konsenzuální atmosféry s tím, že ten pozměňovací návrh je vlastně doprovodným usnesením, návrhem doprovodného usnesení, kdy žádá vládu o dvě věci. Za prvé, aby zpracovala koncepci konsolidace veřejných financí pro období 2021-2027 a předložila Poslanecké sněmovně v termínu 30. září 2020.

A tou druhou věcí je zajistit finanční prostředky v oblasti regionálního školství na pořízení vybavení škol tak, aby učitelé na školách byli schopni v případě dalších omezení realizovat on-line výuku a bylo možné v případě potřeby zprostředkovat vybavení žákům, kteří dosud nemají příslušné vybavení, a pověřuje výbor pro vědu, vzdělávání, kulturu, mládež a tělovýchovu, aby toto usnesení průběžně kontroloval a předložil Sněmovně výsledek této kontroly nejpozději do 9. října 2020.

Pokud jde o tu distanční výuku, tam si myslím, že to také zaznělo v diskuzi. Pokud jde o ono doporučení směrem ke koncepci konsolidace, dovolte mi jenom pár argumentů jako zdůvodnění, protože jsem nevystupoval v obecné rozpravě. Především ten sedmiletý termín byl vybrán proto, že možná si vzpomenete, že 22. dubna jsme ukončili legislativní proces nad novelou zákona o rozpočtové odpovědnosti, kde došlo k rozvolnění ukazatele strukturálního deficitu a kde jde o to, abychom vůbec nebyli tedy nuceni provádět korekce, a tedy skládat v tomto smyslu účty i k evropské autoritě, tak byl vytvořen určitý fiskální prostor, který pro příští rok umožnil, aby ten deficit se pohyboval v rozmezí 4 % nominálního HDP plus příjmy a pak se postupně snižoval v letech 2022-2027 o půl procentního bodu ročně. To je ten prostor.

A teď samozřejmě to je hezký plán, ale je to pouze také jakási aritmetická operace, a teď je samozřejmě nesmírně důležité, jak tento prostor bude využíván a zda skutečně nehrozí nebezpečí, že pokud ho vyčerpáme poměrně rychle, to znamená, může k tomu dojít už v letech 2021-2022, tak se nepřiblížíme nebezpečně k hranici dluhové brzdy. Z toho prostého důvodu já tady v tom vidím šanci na diskuzi, která by vyvrátila ta podezření, která tady od rána padají, do jaké míry jsme schopni se krizí proinvestovat, do jaké míry jsme schopni nebo se musíme z krize proškrtat, či zda hrozí dluhová spirála, nebo řekněme dokonce standardní dluhová past, která nastává tehdy, když úroky z dluhu jaksi převýší potenciál ekonomiky, tedy v podstatě nominální růst hrubého domácího produktu. Ty exemplární případy ve světě existují, nechci s nimi strašit, ale je třeba i na tuto extrémní situaci pamatovat.

To období přesahuje vlastně toto volební období, čili je to vlastně diskuze o jakési budoucnosti rozpočtové strategie, kde musíme si vyříkat, jaká je možnost práce s příjmovou stránkou veřejných financí, do jaké míry bude chuť a odvaha změnit strukturu daňových příjmů inovovat jejich funkce, ať již fiskální, alokační či regulační. Do jaké míry budeme zvládat v tomto období určité strukturální zátěže, ať již je to sanace veřejného zdravotnictví, nebo udržitelnost penzijního systému, kdy budeme nepochybně muset vytvářet určité rozpočtové rezervy na to, co nás v oblasti penzí čeká - prostě populace stárne, atd. Včetně systémových úspor, protože ono když jen tak škrtáte tužtičkou, tak vlastně vytváříte spíše jakýsi bumerang efekt, protože to, co jeden rok ušetříte, druhý rok se vám vrátí a možná někdy dražší, čili systémové úspory.

A pochopitelně u těch výdajů, když se chceme takzvaně proinvestovat, podpořit růst a podpořit možná i poptávku, tak ty konkrétní multiplikační efekty. Jestli - v médiích jsem to postřehl, že zaznělo, že v tomto ohledu by Ministerstvo financí bylo trošku v tlaku, že je to trošku šibeniční lhůta. Já si myslím, že je jenom dobře, když trošku se jaksi aparát exekutivy přes to léto nabudí, protože tady nejde o to, že bychom to schválili, jak to přesně bude na těch sedm let. To pochopitelně ani nejde. V roce 2021 nastoupí nová vláda, s novým politickým mandátem atd. Ale minimálně si uděláme mapu, jak v tom fiskálním prostoru se lze pohybovat, jakými opatřeními v nějakém mixu můžeme počítat. Logicky s návrhem rozpočtu na roku 2021 se musí zpracovat i výhled na rok 2002 a 2003. (?). To je povinnost. Ale to dostaneme na stůl s rozpočtem nejpozději 30. září. Ale tyto, řekl bych, úvahy v rámci jakéhosi analytického materiálu, si myslím, že bude dobře, když přistanou jaksi v parlamentu už 30. září. Koneckonců chod věcí bývá takový, že když se z toho 30. září stane parlamentní tisk jakéhosi informativního charakteru, tak než ho projednáme, ale i ve speciálních orgánech, to znamená výbor, podvýbor atd., máme na tuto diskuzi celý podzim, a určitě neškodí, když tato diskuze bude připravená a co nejvěcnější, byť chápu, že její politický rozměr znesnadní jaksi vytvářet hned konsenzy na ty citlivé otázky, ale ubude toho přetlaku.

Řekněme si rovnou, že tady máme velmi kritické zprávy Národní rozpočtové rady o dlouhodobé udržitelnosti. Už nám tady na čekačce leží dvě, teď doběhne třetí. Ať už je hodnotíme jakkoliv, ta diskuze se odkládá, ale já si myslím, že tento typ diskuze potřebujeme. Proto jsem přivítal, že jednak byla jistá vstřícná atmosféra na rozpočtovém výboru, a postřehl jsem v médiích, že není odmítavá k tomuto nápadu a takto formulovanému doprovodnému usnesení ani paní ministryně financí, za což i jí osobně děkuji. Děkuji za pozornost.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Robert Králíček byl položen dotaz

digitalizace

Ukažte mi někoho, komu se z politiků na první pokud podařila nějaká digitalizace. A proč se v tomto směru pořád tak pozadu? PS: Tímto dotazem nehájím Bartoše, jen mi přijde, že v tom není sám, že udělat něco pořádně vám politikům obecně dělá dost problém

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Pokorná Jermanová (ANO): Kandidát na eurokomisaře Josef Síkela - žádné překvapení

21:03 Pokorná Jermanová (ANO): Kandidát na eurokomisaře Josef Síkela - žádné překvapení

Komentář na svém veřejném facebookovém profilu ke "grilování" Jozefa Síkely v Evropském parlamentu