V debatách o tzv. vládním konsolidačním balíčku, který plošně zvyšuje všechny typy daňových a pojistných odvodů fyzickým i právnickým osobám, poněkud nezaslouženě zapadlo, že do něj Fialova vláda pokoutně a na poslední chvíli protlačila několik podstatných změn v zákoně o rozpočtovém určení daní, který mj. stanoví podíl územních samosprávných celků (obcí a krajů) na celkovém objemu vybraných daní. Fialova vláda se tímto návrhem totiž rozhodla pro roky 2024 a 2025 tento podíl výrazně snížit.
A nedosti na tom, zatímco v první verzi konsolidačního balíčku vláda navrhla snížit podíl obcí a krajů z finančních prostředků vybraných na dani z příjmu fyzických a právnických osob, v jeho finální podobě byl formou vládního pozměňovacího návrhu tento výčet rozšířen ještě o snížení podílu územních samosprávných celků na vybrané dani z přidané hodnoty. Což je z hlediska daňových příjmů ta vůbec nejvyšší položka.
O kolik peněz přijdou obce a kraje?
Vláda konkrétně snižuje podíl obcí na celkovém ročním výnosu ze všech těchto typů daní pro rok 2024 ze stávajících 25,84% na 24,92% a pro rok 2025 dokonce až na 24,16 %! Tedy v úhrnu, z celkového pohledu, bezmála o 7 procent! Pro konkrétnější představu, například v případě rozpočtu města typu a velikosti středočeské Lysá nad Labem (cca 10 000 obyvatel) by šlo o snížení příjmů ve výši 6 milionů korun ročně. Co se týče krajů, tam se jedná o snížení ze současných 9,78 % na 9,76 % v roce 2024 a v roce 2025 až na 9,45 %. A opět, když to přepočteme na konkrétní čísla, pro náš, Středočeský kraj půjde o úbytek 139 milionů ročních příjmů.
Tyto vládní kroky představují nepřijatelný zásah do ústavně garantovaného práva na výkon územní samosprávy, zejména pak do finančního předpokladu výkonu tohoto práva. A také do legitimního očekávání příslušných orgánů (zastupitelstev a rad) obcí a krajů, které již v době předložení (neřkuli poté po schválení) vládního konsolidačního balíčku dokončovaly (anebo již měly hotové) návrhy svých rozpočtů na rok 2024. I samozřejmě do jejich dlouhodobějších finančních a strategických plánů.
Vládní útok na samosprávy a souhlasící STAN
Vysoké deficity státního rozpočtu a rychlý růst státního dluhu jsou zaviněny ekonomicky (i jinak) nekompetentní politikou současné vlády, která proto nemá žádné oprávnění svůj diletantismus ve správě veřejných financí řešit na úkor obcí a krajů, které na rozdíl od vlády -dlouhodobě hospodaří vyrovnaně či spíše přebytkově. A Fialova vláda nemá hlavně žádné oprávnění těmito opatřeními snižovat kvalitu a dostupnost veřejných služeb, které obce a kraje zajišťují a poskytují, což je mj. předškolní péče o nejmenší děti, základní a střední školství, zdravotnictví, veřejná autobusová a vlaková doprava či široká paleta sociálních služeb.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Článek byl převzat z Profilu Ing. Mgr. Tomáš Doležal, Dis.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV