Komise pro spravedlivé důchody -  (z)řízená Ministerstvem práce a sociálních věcí – nedávno představila první scénář a podobu materiálu, který je ve veřejném prostoru označován coby návrh nové důchodové reformy.  Pokud vnímáme reformu (nejen důchodovou) jako zásadní systémovou, nikoli pouze parametrickou změnu v dané oblasti, tak návrh Komise jí v klasickém slova smyslu není. Což ovšem neznamená, že nestojí za naši pozornost, a že nemá smysl se k němu jasně a jednoznačně vyjádřit. Naopak. A to i přesto, anebo právě proto, že dopady omezujících opatření v rámci nouzového stavu vyhlášeného v důsledku pandemie koronaviru COVID 19 na českou ekonomiku a sociální systém budou velmi výrazné a vyžádají si i určitou reflexi v konkrétní podobě nastavení segmentu a řetězci sociálního zabezpečení od vstupů po výstupy.

Předložený návrh Komise je z formálního hlediska nejspíše  něčím mezi souborem parametrických změn a skutečnou reformou, jakkoli k první z těchto charakteristik má blíže. Ale pokud by byl v dohledné době transformován
do podoby legislativní předlohy, mohli bychom klidně hovořit o jakési
„malé reformě“ – a to zejména proto, že by se již nejednalo o předmět akademických disputací, ale o reálný politicko-právní dokument s jasnými (potenciálními) dopady a možnostmi, jak do jeho podoby fakticky zasáhnout.
A to bez ohledu na to, zda by byly takové zásahy úspěšné, i bez ohledu na finální výsledek legislativního procesu s návrhem spojeného.

Dle návrhu Komise má být stávající průběžný důchodový systém rozdělen  na dva pilíře (nultý a první). Nultý pilíř má nadále fungovat na principu solidarity s tím, že všichni starobní penzisté s nárokem na důchod (kumulativní podmínka doby důchodového pojištění 35 let a dosažení důchodového věku 65 let) by odtud dostávali dávku ve stejné výši. Šlo by tedy o jakýsi minimální zaručený důchod. Jeho výše se liší dle toho, o jakou ze tří zvažovaných  (pod)variant reformy
se jedná – ale o tom bude ještě řeč v další části textu. Komisí je deklarováno,
že tento nultý pilíř by byl financován přímo ze státního rozpočtu
resp. z vybraných daňových příjmů.

Z druhé složky nového systému, kterou by tvořila tzv. první pilíř v „novém kabátě“, by se pak vyplácela zbývající část jednotlivých starobních důchodů vycházející už čistě z principu zásluhovosti, tedy zjednodušeně řečeno z toho,
jak vysoké měli penzisté po dobu jejich aktivního pracovního života příjmy
(a tedy i pojistné odvody). Tento pilíř by byl adresně financován z vybraného sociálního (důchodového) pojištění.

V tomto kontextu je na pováženou, že není nikterak vysvětleno
a specifikováno, jak by toto oddělené financování obou budoucích důchodových pilířů vypadalo a fungovalo v praxi. Vztahy, poměry  a působení celkových rozpočtových příjmů a  rozpočtových výdajů jsou neadresné a neekvivalentní, nelze přesně určit, jaký veřejný výdaj je financován z daní (neřkuli z jakých)
a jaký z pojistných odvodů či z ještě jiných druhů veřejných příjmů.