Má naše krajské uspořádání vůbec dostatečnou legitimitu? Lze odpovědět poměrně jednoznačně, že nikoli, protože na toto téma neproběhlo tehdy celostátní referendum a ani tehdejší hlavní politické strany dodnes platné nastavení tzv. krajského zřízení ve svých volebních programech neměli. Pro zajímavost: Podle jednoho z průzkumů veřejného mínění z doby, kdy byly současné kraje vytvářeny, je za smysluplné považovala pouhá pětina dotázaných občanů.
Neudržitelná podoba krajské samosprávy
A, přiznejme si také upřímně, že současná podoba tzv. krajské samosprávy prakticky v žádném z relevantních parametrů vůbec nenaplňuje základní znaky skutečné územní samosprávy. Opravdová samospráva totiž předpokládá nejen zákonné kompetence, ale hlavně dostatek finančních prostředků ke správě svých vlastních záležitostí a k plnění svých zákonných povinností.
Vznik krajů v roce 2000 byl ve všech ohledech nepodařeným kompromisem a výsledkem složitého politického vyjednávání. Kraje při svém vzniku sice získaly určitá práva a povinnosti, ale nikoli již tomu odpovídající finanční zdroje. A tak se činnost krajských samospráv do velké míry redukuje na jakousi přerozdělovací funkci ve smyslu další alokace přidělených finančních prostředků. Což ve finále vytváří situaci, kdy tu de facto máme čtrnáct velice rozdílných „krajských“ typů zdravotnictví, středního školství, veřejné dopravy či sociálních služeb. A to rozhodně není žádoucí stav.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLČlánek byl převzat z Profilu Ing. Mgr. Tomáš Doležal, Dis.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV