„Soudobé dějiny jsou nedílnou součástí naší historie a jsem přesvědčen, že by jim učitelé i žáci měli věnovat více prostoru, než je jedna vyučovací hodina na konci školního roku,“ vysvětluje Michal Doležel. Výbor Zastupitelstva JMK pro výchovu, vzdělávání a zaměstnanost vydal doporučení všem středním školám kraje na základě podkladů poskytnutých Ministerstvem pro školství, mládež a tělovýchovu a na základě vyhodnocení dat Českého statistického úřadu. „Naše analýzy ukazují, že znalosti žáků v této oblasti jsou více než podprůměrné. Zásadní události z let 1945 – 1989 mají značný přesah do současnosti a je až alarmující, že žáci a studenti nemají často ani nejmenší tušení, co se stalo v roce 1948, 1968 či co znamenala Sametová revoluce. O jménech jako Palach nebo Zajíc ani nemluvě,“ popisuje Michal Doležel právě v souvislosti s výročím 50 let od sebeupálení Jana Palacha.

Jihomoravský kraj bude na základě vydaného doporučení monitorovat výuku, poskytovat metodickou podporu a hodnotit kvalitu výuky moderních dějin. Aktuálně se formuje metodický tým složený z pedagogů a historiků, který by měl ředitelům škol a učitelům dějepisu, občanské nauky, atd. poskytnout odborné poradenství a směřovat k projektové výuce soudobých dějin. „Cílem výuky dějepisu a dalších společenských vzdělávacích oborů nemá být primárně osvojení si sumy historických vědomostí. Učitelé by měli budovat a rozvíjet u žáků kritický přístup k historickým událostem, rozvíjet jejich myšlenkové postupy nezbytné pro historické vědomí a interpretaci a konečně motivovat a rozvíjet u žáků občanské aktivity,“ uzavírá Michal Doležel. Ke dnešnímu dni se spolkem Post Bellum aktivně spolupracuje  šest škol na Břeclavsku a projekt „Příběhy našich sousedů“ je součástí jejich hodin dějepisu. Žáci se tak aktivně seznamují s pamětníky, digitalizují fotografie, prochází archivy. Další školy by měly následovat. Jihomoravský kraj tak může představovat vzor pro další regiony v republice.