Kdo odmítá mírové řešení konfliktu na Ukrajině, byť za cenu změny hranic a neutrality ("finlandizace"), měl by přijít s věrohodnou teorií vítězství Ukrajiny a výhodnosti pokračující války. Včera na ČT s analytiky Votápkem a Mácou - spousta spekulací ke Kursku, ale bez odpovědi, jaký je širší cíl a smysl. Za dva roky se fronta podstatně nehnula, zemřely statisíce vojáků na obou stranách, zničena byla Kachovka, NordStream, většina ukrajinské energetiky... co je další plán?
Je již bez diskuse, že jde o zástupnou válku. Zelenského režim by bez peněz a zbraní z USA dávno prohrál, ale i Rusko by bez podpory Číny aj. mělo problémy. Základní střet se vede o udržení či ukončení hegemonie USA, kde Ukrajina je jen jedno z bojišť. Dalším je Blízký Východ, potenciálně Tchajwan, též Afrika. Máme trvat na pokračování této války až do posledního Ukrajince, vracet tam ty, kterým se podařilo před verbíři uprchnout, a radovat se, že výměnou zabijí dost Rusů? Budeme do té války posílat zbraně a peníze, které nemáme, případně naše vlastní syny a bratry, až Ukrajinci dojdou? Máme poslat hospodářství celé střední Evropy do recese pro ztrátu přístupu k surovinám i odbytištím pro náš průmysl?
Nebo je v našem zájmu spíš to, aby byl ukrajinský konflikt ukončen kompromisem, garantem míru by se staly státy BRICS i EU, střet o globální hegemonii neprobíhal v naší části světa a ideálně se vyřešil evolučně? Obnovit obchodní spolupráci a z výnosů nalézt i peníze pro obnovu válkou zničené infrastruktury?
Odpovědi do značné míry závisí na tom, jak vnímáme jednotlivé hráče. Kolegové z dnešní debaty vidí Západ a U.S hegemonii jako absolutní dobro a opačnou stranu mají za ďábly, šílence či diktátory (v čemž ale nejsou tak důslední, že by byli ochotni vzít zbraň a jít na frontu sami; moment takové potřeby by mnohé odhalil).
Já preferuji spíš realistický pohled, v němž velmoci bez rozdílu jednají racionálně a sledují vlastní zájem (nehledě na propagandu a píár). V takovém prostředí je úkolem lídrů menších států jednat a hledat mezi nimi pozici nejvýhodnější pro vlastní zemi - tak jak činí premiér Orbán. Zelenskému resp. post-Majdanské garnituře se to nezdařilo a svou zemi zničili; nedokážu je za to obdivovat. V míře, v níž to půjde ovlivnit, se budu snažit předejít tomu, aby něco podobného stihlo naši zemi.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV