Dobrý den, vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové.

Každý má na srdci a považuje za důležité něco jiného. Já se věnuji sociální oblasti, a proto bych ráda dala návrh na zařazení nového bodu s názvem Informace k postupu prací na zákonu o dlouhodobé péči. Dlouhodobá péče je jedním z klíčových předpokladů, které zajišťují důstojné stárnutí a vysokou kvalitu života ve stáří. Podle definice WHO je cílem dlouhodobé sociálně-zdravotní péče zachování co nejvyšší možné kvality života v souladu s individuálními preferencemi a co nejvyšší míry nezávislosti, autonomie, participace, osobního naplnění a důstojnosti.

Dlouhodobá sociálně-zdravotní péče jako taková představuje soubor služeb určený osobám se sníženou mírou funkční, fyzické nebo kognitivní kapacity, které jsou po delší časové období závislé na pomoci se základními činnostmi každodenního života. Tolik definice.

I když pobytová zařízení dlouhodobé péče musí být samozřejmě nezbytně rozvíjena, prioritou musí být služby komunitní - na tom věřím, že se shodneme, respektive služby komunitního typu, tedy služby terénní, ambulantní, respitní, to znamená služby, které vedou ke snížení a oddálení potřebnosti dlouhodobého poskytování pobytových služeb. A zejména na komunitní úrovni se ukazuje, jak naléhavá je potřeba provázat jednotlivé služby především sociální a zdravotní, které jsou mnohdy zcela oddělené.

Je potřeba koordinovat přístup a individualizovat jej účelně na míru danému člověku. A to právě v praxi chybí. Často se stává, že k jednomu klientovi zajíždí naprosto nesmyslně dvě osoby. Zní to neskutečně, ale už od devadesátých let dvacátého století se odborníci snaží vyřešit problémy týkající se poskytování dlouhodobé péče nebo chcete-li sociálně-zdravotního pomezí v České republice. Nespočet pracovních skupin rezortních či mezirezortních se snažilo tuto problematiku vyřešit. Byla uspořádána řada kulatých stolů, konferencí i odborných diskusí. Všechny tyto snahy ale zůstaly zatím bez konkrétního výsledku. Asi nejdále se došlo v roce 2011, kdy byl zpracován věcný záměr zákona o dlouhodobé péči a jedná se vlastně o doposud nejúspěšnější, byť však nedokončený pokus. Oba rezorty, jak Ministerstvo práce a sociálních věcí, tak Ministerstvo zdravotnictví společně předložily tehdy do připomínkového řízení návrh věcného záměru zákona o dlouhodobé péči, to znamená podrobný popis řešení dlouhodobé péče, včetně problematiky terénních služeb. Návrh předpokládal, že dojde k zásadnímu navýšení kapacit tzv. domácí péče a zahrnoval podrobný popis tehdejšího stavu.