Zatímco jiné městské části (i ty méně výstavní) se posouvají plynule v čase nového tisíciletí, naše drahá Dvojka uvízla kdesi v divočině let devadesátých … přestože měla našlápnuto docela dobře a i přes letitou hegemonii odéesky byla na hony vzdálená „kíinvestmentským“ aférám odéesáků kovanějších. Jenže padla kosa na kámen a ta naše krásná vesnička centrální se v momentě, kdy začala pod tlakem spolku šťastných bydličů (OSB) prodávat hluboce pod cenou rodinné stříbro (obecní byty)…a účty se začaly plnit smysluplně nevyužitelnými miliardami…dostala do hledáčku politických špiček…a tak se jedna bezvýznamná „mamina“ z centra Prahy, která není ani moc politicky zdatná, najednou mohla stát první místopředsedkyní kdysi nejvýznamnější pravicové strany.

Jenže pozor, je to přesně tahle mamina, která teď „sedí“ na oněch obecních miliardách. Už mnohé jsem napsala o megaprojektu Na Slupi. O projektu, který pod krycím názvem „JESLE“ měl dát Praze 2 dvojdům plný dobra a péče. Zní to hezky co…a kde je háček? Háček je v tom, že ono dobro tam už léta funguje. Funguje, aniž by se na něm někdo přiživoval. Je tam centrum pro bezdomovce, které nikomu nevadí, nikdo se proti němu nebouří. Je tam společnost ROSA, která pomáhá týraným ženám, je tam vinotéka, pedikúra, bydlí tam spousta lidí…mnohdy tzv. sociálně potřebných. Všechno bez problémů. Do chvíle než si jedna Sandra Udženija usmyslela, že celý ten dům vystěhuje a proinvestuje tam něco těch obecních „chechtáků“. A lidi? Těm se řekne, že jsou tam pavlače v havarijním stavu.

Odposlechnutá věta „musíme to uhrát na ty pavlače“ už na Praze 2 téměř zlidověla. Vystěhovat se měli i lidé, kterých se opravy v podstatě netýkaly, lidé, kteří tam žijí celý život, měli nejen vypadnout z bytu…oni měli prostě celý byt kompletně vystěhovat. Na dobu nezbytně nutnou?  No nevím. A nevěděli ani oni. Když se na to chtěli zeptat na jednání zastupitelstva, nebylo jim umožněno vystoupit, protože se k interpelacím přihlásili o 10 minut později. Když jsem se zeptala za ně v rámci interpelací zastupitelů, Udženija neodpověděla vůbec. Až v momentě, kdy se opozice začala sveřepě dožadovat studie, kterou městská část zadala na rekonstrukci tohoto objektu, až v momentě, kdy se o to začala zajímat média…až pak dala Udženija zpátečku. A proč o tom píšu nyní? Protože ani teď, po více než čtvrt roce se nám opozičním zastupitelům nepodařilo oficiálně získat předmětnou studii, kterou zadala městská část z obecních prostředků. Údajně ani radní, kteří o té věci hlasovali, studii neměli… Ale nebojte, zažádali jsme podle zákona o svobodném přístupu k informacím, takže SNAD. A výstup? Není pravda, že drobná korupce neškodí, ona má totiž tendenci bujet a růst a hranice „drobné“ se posouvají dál a dál… jediné co na to zabírá, je zájem veřejnosti… a zájem médií. A pokud se ptáte, co dělala starostka Jana Černochová, tak odpověď je: NIC… překvapuje to ještě někoho?