Když v médiích zaznamenám výraz spotřební koš, vybaví se mi starý vtip o dvou mužích a jednom kuřeti. Než se jeden vzpamatuje, druhý si přivlastní celé kuře, první nemá nic. Přitom v průměru mají oba po půlce. Spotřební koš je také takový průměr. Zajímá mě ten pro domácnost. Je to soubor vybraných výrobků a služeb, které jsou typické právě pro domácnost. Spotřební koš uvádí jejich druh, množství a ukazuje celkový průměrný výdaj obyvatele ČR za měsíc, vyjádřený v korunách.

Co se musí do pomyslného koše vejít? Především bydlení včetně energií, potrava, doprava, telefony, lékařská péče, restaurace, rekreace, kultura a další potřeby. A ejhle! Částka každý měsíc překvapí a to jsme hluboko pod průměrem. I když počítám bydlení pro čtyřčlennou rodinu pouze jedenkrát, jsme u ní na desítkách tisíc za měsíc. Nechtějte mít dvě děti na střední či vysoké škole mimo domov, nebo si platit ubytování i tam, kde máte momentálně práci.

Úprava slev na dopravu, zrušení spojů, celkové zdražení pohonných hmot je katastrofální. Ať počítám jak počítám, nevychází mi to. Tolik peněz si obyčejná rodina nevydělá. Nepomůže ani doporučení odborníků, že když se zbavíme zlozvyků, ušetříme až 3000 korun. Rady pít vodu z kohoutku, nechodit tam či onam, leccos si odepřít jsou návodem na pomalou likvidaci podnikání a na snižování životní úrovně některých domácností.

O zoufalství lidí svědčí krádeže jídla, dřeva, pohonných hmot ze zaparkovaných aut a potupné fronty u akčního zboží v obchodech. Ze všech stran slyšíme, že bude hůř. Opravdu nás stát nenechá padnout?

Karel Dvořák
zastupitel Kraje Vysočina