Školství

Tento rok se hlásí na střední školy nejsilnější ročník deváťáků. Stovky dětí se nedostalo na vybrané školy. Proč? Za posledních 11 let investovalo vedení Libereckého kraje pouze do odborných škol a učilišť. Kapacita gymnázií a jiných všeobecných škol nebyla navýšena ani o píď. Přestože se na ně hlásí stále větší počet dětí, kteří chtějí – v souladu s republikovými trendy – pokračovat na vysoké školy. A mají pravdu. Jsou to právě absolventi odborných středních škol a učilišť, kteří následně nejhůře hledají pracovní uplatnění.

Bohužel pro děti, bohužel pro budoucnost našeho regionu, Liberecký kraj dnes vykazuje nejnižší podíl míst na všeobecných středních školách a gymnáziích v rámci celé ČR [1]. S tím pak úzce souvisí i chatrná ekonomická základna regionu. Liberecký kraj totiž vykazuje dle sčítání lidí, domů a bytů 2021 také nejvyšší podíl zaměstnaných osob v průmyslu, a to 37 % oproti republikovému průměru 31,5 %. Takové zužování ekonomické základny regionu hrozí ohromným problémem v případě budoucích technologických proměn.

Sociální péče

Za posledních 10 let se rychle navýšil počet starších obyvatel kraje. Aniž by se navýšil celkový počet obyvatel, lidí nad 65 let přibylo bezmála 25.000. A to od roku 2011 z 67.587 na 91.467 v roce 2021. Vedení Libereckého kraje tento trend dlouhodobě ignoruje. Kapacity vlastních domovů pro seniory nenavýšil za 10 let ani o jedno lůžko. Péči o seniory přenechává na soukromých poskytovatelích, u kterých se za pobyt platí zpravidla přes 25.000 Kč měsíčně, tedy zhruba dvojnásobek oproti veřejným domovů důchodců.

Pod tlakem kritiky tohoto stavu se nyní kraj uchyluje ke zcela bizarním krokům. Navzdory předchozím slovům hejtmana Půty, že o důchodce se mají postarat obce a města, se rozhodl kraj převzít do svého vlastnictví obludně předražený projekt domova pro seniory v jeho rodném Hrádku nad Nisou. Za 250 mil. Kč se zde staví pouhých 40 lůžek. Chystá se podobný projekt jinde v kraji? Nikoliv.

Energetická bezpečnost

Za 10 let ve funkci hejtmana nezajistil Martin Půta instalaci jediného fotovoltaického panelu na budovách ve vlastnictví kraje [2]. Až bomby na Ukrajině a související energetická krize ho probudila z letargie. Teprve nyní tak začíná Liberecký kraj připravovat první projekty. Pokud by měl kraj svoje energetické zdroje, mohl za poslední dva roky ušetřit miliony.

Opět pouze v podobě zbrklé a nedomyšlené reakce tak nyní kraj prověřuje megalomanský projekt na obří fotovoltaickou elektrárnu na letišti v Ralsku. U takového projektu bude bezpochyby nutná součinnost soukromého investora. Namísto průběžné a aktivní práce na vlastních budovách se zde tak připravuje něco, co může velmi rychle sklouznout do tunelu na veřejné prostředky.

Udržitelná krajina

Klimatická změna se stále silněji projevuje i v Česku, výsledkem je vysychající krajina a zvyšující se riziko ztráty vodních zdrojů. Zásadním adaptačním opatřením je ozdravení krajiny, posílení její schopnosti zadržovat vodu. Od roku 2019, kdy zastupitelé ze Strany zelených prosadili založení krajského fondu pro zadržování vody v krajině, se jeho alokace ale prakticky nezvýšila. Stále se rozděluje okolo pouhých 10 mil. Kč ročně. Taková částka je přitom naprosto směšná. Vedení Libereckého kraje ovšem za 4 roky nebylo schopné organizačně připravit administrativní kapacitu, která by zemědělcům a dalším vlastníkům pozemků pomáhala připravovat takové projekty.

V reakci na krizi kolem dolu Turow sice hejtman Půta vyjednal kompenzace, které mohou být využity na posílení dílčích částí vodovodů v pohraničí. Když ohlédneme, že tím otevřel možnost pro následné prodloužení těžby uhlí v Turowu až do zcela nesmyslného roku 2044, jen sotva se tím vyřeší vodní režim krajiny. Která vysychá navíc na celém území kraje, nikoliv jen v okolí Turowa.

Co tedy vlastně kraj dělá?

Odpověď politického vedení Libereckého kraje na otázku, jak náš region připravuje na budoucnost, je ovšem naprosto děsivá. Zásadním řešením všech problémů současnosti je podle hejtmana Půty a spol. zjevně jediná činnost: látání dír na silnicích. Aktuálně tak byl slavnostně ohlášen investiční plán Libereckého kraje na rok 2023. Do oprav silnic půjde opět zhruba miliarda Kč, tak jako uplynulé roky. Jelikož nelze ale počítat s tak velkými dotacemi ze státních či evropských zdrojů, navyšují se prostředky z vlastního rozpočtu kraje. A to hned na dvojnásobek! Oproti 385 mil. Kč v minulém roce je to 762 mil. Kč [3].

Jen s povzdechem si lze představovat, kolik nových školních tříd, lůžek pro seniory, fotovoltaických elektráren či mokřadů v krajině se mohlo za tyto ohromné peníze pořídit.

Jak dál?

Jsme svědky neuvěřitelně krátkozrakého politického vedení kraje. Ať už je to příchylností vládnoucích Starostů k místním stavebním firmám, nebo omezeností při stanovení politických priorit, dlouhodobě zde kraj řeší intenzivně jedinou agendu. Spravování děr na silnicích.

Svět se přitom dynamicky mění a my čelíme zcela novým krizím. Hladký asfalt nám bude k ničemu, když se začne hroutit průmyslová základna kraje postavená na automotive. Hladký asfalt nám bude k ničemu, když zde budeme mít desetitisíce starých lidí v existenčních potížích. Hladký asfalt nám bude k ničemu, když nám budou docházet zdroje vody či energie.

Na všechny tyto výzvy hejtman Půta buď nereaguje, nebo reaguje pozdě, až když už se problém rozvine v plné síle. Jeho schopnost širšího rozhledu a předvídání je omezená, jeho politika je populisticky zaměřená na prvoplánovou agendu děr na silnicích. Zcela pravdivý tak byl jeho výrok v rozhovoru po posledním vítězství v krajských volbách: „Tři volební období jsou tak akorát. Člověk pak sklouzává do stereotypů. Největší umění v politice je skončit v pravý čas.“ Obyvatelům Libereckého kraje nezbývá než doufat, že alespoň toto svoje slovo hejtman Půta dodrží.

Poznámky:
[1] ZDE
[2] ZDE
[3] ZDE