V první řadě: TOP 09 chce řešit tíživou situaci lidí v dluhové pasti. Přišli jsme s pozměňovacím návrhem, který měl motivovat dlužníky ke snaze formou přerušení oddlužení. Předložili jsme i pozměňovací návrh, který zrychlí a po technické stránce usnadní vstup do oddlužení zvýšením odměny za sepis (aby se nestalo, že rozvolníme pravidla, ale reálně se dlužníci do oddlužení nebudou s to dostat s ohledem na úpravu přijatou akreditační novelou).

Zcela absurdní je tvrzení, že TOP 09 je součástí jakési koalice, která dlužníkům nechce pomáhat. Byli jsme zdrženliví u zrušení hranice 2,2 milionu jako maximální přípustné výše pohledávek nezajištěných věřitelů. Proč? Protože podle zvláštní části důvodové zprávy i RIA je hranice 2,2 milionu natolik vysoká (průměrná výše dluhů dlužníků v oddlužení je 600 až 800 tisíc), že se do ní vyjde drtivá většina dlužníků. Podporu by tento návrh získal pouze za předpokladu, že by bylo jisté, že projde pozměňovací návrh, který vrátí zmírnění podmínek pro vstup do oddlužení na období před rokem 2016. Jasně bychom tak řekli: "Ano, systém nefungoval zdravě a mnoho lidí je excesivně zadlužených.” Tento racionální návrh propadl, ale tomu už kritici náležitou pozornost nevěnují.

Podpořili jsme zároveň množství pozměňovacích návrhů, které zrychlují celý proces tak, aby pomoc lidem v dluhové pasti nebyla možná pouze formálně, ale i fakticky. Nejsem si jist, jak toto zapadá do domnělé pozice TOP 09 v “neformální koalici obhajoby balkánského modelu”. Takhle se někdo, kdo by chtěl systém zakonzervovat, rozhodně nechová a výtkám těch, kteří nebyli s to prosadit zcela své představy, tak nelze přisvědčit.

Novelu jako celek jsme podpořili, byť máme výhrady. Uvědomujeme si, že je potřeba mnoho dlužníkům pomoci. Dbáme přitom ale i práv věřitelů a jsme opatrní v tom, jaké signály ten, který jednotlivý pozměňovací návrh vyšle (viz debaty o dluhové amnestii). Polopravdy a tendenční výpovědi jsou jedna věc. Sjetina konečného hlasování o návrhu zákona věc druhá a zcela jasná (ZDE).