Vážené kolegyně, vážení kolegové,

já bych rád představil pozměňovací návrhy, které jsem podal k tomuto tisku, jeden z nich spolu s kolegou Skopečkem z ODS. Vlastně ten dokument, tak jak ho vláda předložila, je fakticky implementační norma, která nepřináší mnoho nového. Implementuje směrnici ATAD a dělá fakticky velmi drobné změny v tom daňovém právu. To podstatné, co budeme dnes hlasovat, jsou pozměňovací návrhy poslanců. Myslím si, že jednoznačně nejvýznamnější návrh, který tam je, co se týče objemu peněz i změn v našem daňovém systému, je ten, který předkládáme my s kolegou Skopečkem, a to je zvýšení slevy na poplatníka u daně z příjmu na 30 tisíc korun. Ta sleva na poplatníka je vlastně základní nástroj, kterým zvýhodňujeme především nízkopříjmové lidi, aby neodváděli extrémně vysoké daně z práce. A od roku 2008 zůstává na částce necelých 25 tisíc korun, přestože průměrná mzda roste, přestože platy stoupají. Výsledkem toho, že ta sleva zůstává zafixovaná na těch necelých 25 tisících korunách, je, že neustále stoupá zdanění příjmů u nás. (Ministryně financí reaguje u stolku zpravodajů mimo mikrofon.) Přesně tak, paní ministryně, já to zkusím ještě jednou osvětlit.

Dneska máme daň konstruovanou tak, že je to necelých - ono je to zhruba 20 % hrubé mzdy, když se přepočítá ta super hrubá mzda proti těm 15 % super hrubé, tak je to cca 20 % hrubé mzdy. Nicméně kromě toho má každý daňový poplatník slevu necelých 25 tisíc korun. Takže když má někdo zaplatit daň 100 tisíc, tak se od toho odečte těch 25 tisíc a zaplatí jenom 75 tisíc. To znamená, procentuálně ta sleva je významnější u nižších příjmů. A tím, že ty příjmy neustále rostou, tak roste ta složená daňová kvóta zdanění práce a fakticky roste zdanění příjmů. Když koukneme na zdanění průměrné mzdy, tak v roce 2008, když byl průměrná mzda okolo 20 tisíc korun, to bylo nějakých 11 %. Dnes, v roce 2018 je to 13 %. Proto my ve snaze snížit zdanění práce a současně ve snaze udělat to způsobem, který je sociálně citlivý, tak aby mohl vlastně najít podporu i u té levé části spektra, jsme navrhli právě zvýšení té slevy na poplatníka. Fakticky to znamená mírné zvýšené daňové progrese, ale je to opatření, ze kterého prostě profitují všichni stejně. Všichni daňoví poplatníci v České republice by za rok zaplatili o 5 tisíc korun méně na daních. Já jsem to počítal; skutečně i lidé, kteří dneska berou minimální mzdu, stejně budou z toho zvýšení té slevy profitovat v plné výši. Myslíme si, že ve chvíli, kdy příjem, inkaso té daně z příjmu roste ročně cca o 20 miliard, takže jeden rok místo toho, aby si stát tyto peníze nechal, by je měl nechat lidem a srovnat ten nepoměr, kdy se to deset let nevalorizovalo. Těch 30 tisíc dokonce ani nekopíruje růst mezd, kopíruje to pouze inflaci. Kdybychom chtěli valorizovat přímo na růst mezd, tak by byla ještě vyšší ta sleva.

Chtěli jsme ale, aby to byl nějaký kompromis, který má naději touto Sněmovnou projít. Proto jsme tedy předložili, Piráti a ODS společně, návrh na snížení daně z příjmu v České republice formou zvýšení slevy na dani tak, aby každý daňový poplatník zaplatil o pět tisíc korun na daních méně. Rozpočtové dopady jsou necelých 20 mld. korun, což je kompenzováno růstem výběru inkasa této daně každoročně v posledních letech a plánuje to i rozpočet, který jsme schválili ve středu.